Kauza Dozimetr může u soudu začít klidně až příští rok

Obvodní soud pro Prahu 9, který už koncem června obdržel takřka třísetstránkovou obžalobu od Vrchního státního zastupitelství v Praze, totiž zatím nařídil na 12. srpen pouze neveřejné jednání, které bude bez aktérů kauzy i jejich advokátů.

A podle obhájce jednoho z obžalovaných v Dozimetru bude soudce Jakub Kriebel, jehož senát dostal věc na starosti, zřejmě řešit, zda je jeho obvodní soud věcně příslušný se tak závažnou kauzou vůbec zabývat.

Je prý pravděpodobné, že míní požádat Vrchní soud v Praze, aby mimo jiné kvůli přísnější trestní sazbě nařídil případ projednat pražskému městskému soudu, který je nadřízeným toho obvodního a má v popisu práce rozhodovat závažnější kauzy s hrozícími vyššími tresty.

„S ohledem na obdobné případy mám za to, že jediným předmětem toho neveřejného zasedání bude otázka, kde se bude řešit příslušnost soudu. A tím by dle mého předpokladu měl být Městský soud v Praze, nikoli ten obvodní. Předpokládám tedy, že obvodní soud rozhodne v srpnu o tom, že věc předloží vrchnímu soudu, aby ji přidělil tomu městskému,“ míní advokát a někdejší náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák, který v kauze zastupuje jednoho z hlavních obžalovaných, podnikatele Pavla Kose.

Pro tento krok vidí hned dva důvody. První se týká hlavního skutku případu, kde jde podle obžaloby mimo jiné o peněžité plnění a úplatky ve výši pět milionů korun, což by měl podle výše této částky řešit podle zákona jako věcně příslušný už pražský městský soud.

Druhým je pak skutečnost, že obžalovaní podle státního zástupce působili jako organizovaná zločinecká skupina, u které se hrozící tresty ve výši tři roky až deset let vězení mohou ještě navýšit až o jednu třetinu, tedy na 5,5 až 13,3 roku.

V tom okamžiku u tak přísné právní kvalifikace s dolní hranicí trestní sazby vyšší než pět let má věc podle Voláka opět projednávat městský a nikoli jen obvodní soud. „Od počátku je z mého pohledu jediným sporným bodem právě ta příslušnost soudu,“ řekl ve středu Novinkám Kosův obhájce.

Pokud tedy skutečně v srpnu dojde k tomu, že se obvodní soud kauzy zbaví tím, že požádá ten vrchní, aby ji přidělil jinam, projednání obžaloby v hlavním líčení se opět odsune.

Podle dosavadní praxe, kdy Vrchní soud v Praze o podobných žádostech rozhoduje zpravidla velmi rychle, řádově během několika týdnů, lze očekávat, že jasno by mohl mít v září, maximálně v říjnu. A lze podle Voláka logicky očekávat, že případ přidělí pražským městským soudcům.

„Poté bude záležet na tom, kdy hlavní líčení Městský soud v Praze nařídí. Vzhledem k obsáhlosti spisu i samotné obžaloby a také proto, že starší kauzy u tohoto soudu už jsou obvykle s předstihem nařízeny až do konce roku, je možné, že se na Dozimetr dostane až počátkem roku příštího,“ odhaduje advokát.

Policisté a žalobce tvrdí, že v kauze Dozimetr organizovaná skupina v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem systematicky obsadila klíčové pozice v DPP tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky.

V případu figuruje celkem devět obžalovaných, mezi nimi i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN), někdejší finanční ředitel DPP Matej Augustín nebo také podnikatelé Pavel Kos a Pavel Dovhomilja. Poslední jmenovaný podle dřívějších informací Novinek požádal o status spolupracujícího obviněného.

Státní zástupce mu vyhověl a koncem června navrhl kromě podání obžaloby i dohodu o vině a trestu s Dovhomiljou a také s podnikatelem Zakaríou Nemrahem, jejichž jména v rozsáhlé obžalobě podle zjištění redakce chybí.

Samotný dokument čítá celkem 275 stran. Státní zástupce Adam Borgula v něm podrobně popsal celkem čtyři skutky, které klade skupině kolem Redla za vinu, přičemž třetí z nich je rozdělen ještě na další dva body.

V prvních třech skutcích se průběžně prolínají jména všech obžalovaných. V tom posledním figuruje sám Redl a jde v něm o to, že podnikatel měl ve svém konspiračním bytě v Praze nabízet kokain sexuální společnici, kterou si tam pozval.

Prvních 47 stran obžaloby obsahuje popisy všech čtyř skutků a také Borgulovy návrhy na provedení konkrétních důkazů u hlavního líčení. Jde mimo jiné o výslechy svědků, ale také o rozsáhlé záznamy odposlechů aktérů případu jak z Redlova bytu, tak z telefonů či jejich veškeré komunikace ve zprávách, ale i o záznamy z policejního sledování.

Největší část rozsáhlého dokumentu se pak týká prvního a hlavního skutku této kauzy, kterým je podle obžaloby založení a činnost organizované zločinecké skupiny vedené Redlem, její ovlivňování dění a zakázek v DPP i s tím spojené korupce. Borgula této části případu věnoval přes 150 stran.

Na zbylých cca 75 stránkách textu se pak zabýval ostatními třemi skutky a svými právními závěry. Ve druhém jde o údajně zmanipulovaný jeden z projektů při revitalizaci pražského nádraží Holešovice, ve třetím o IT zakázky a v posledním o Redla a zmíněné drogy.

„Považuji tu obžalobu za velmi kvalitně zpracovanou, ukázkově strukturovanou. Je velmi precizní a velmi důkladná,“ podotkl k dokumentu Volák.