Článek
Argument advokáta Tomáše Sokola, že její počínání v kauze kolem karlovarského policisty Jana Budíka, obviněného z loupeže na poště, nakonec nemělo žádný vliv na vyšetřování jeho případu, neuznal Nejvyšší soud jako relevantní. Naopak se ztotožnil s názorem Vrchního soudu, že Blažková neoprávněně zasahovala do vyšetřování případu.
"Dobře věděla, že již běží trestní stíhání konkrétního obviněného pro konkrétní skutek. Přesto vlastně sama zahájila další řízení, ve kterém figurovalo několik údajných podezřelých. O své újmě ověřovala tato podezření, rozhodovala o úkonech, v jejichž důsledku byla omezena osobní svoboda tří lidí.
Musela si přitom být vědoma, že její jednání vybočuje z mezí stanovených trestním řádem. Tyto úkony by jí musel povolit státní zástupce krajského státního zastupitelství v Plzni, který případ vyšetřoval. Bylo její povinností takto poučit i příslušníky policie, kteří ji požádali o součinnost," řekl Právu předseda kárného senátu Stanislav Rizman.
Chtěla pomoci podezřelému Budíkovi
Kárná žaloba kladla Blažkové za vinu, že jednala mimo své kompetence s jednoznačným cílem pomoci stíhanému policistovi Janu Budíkovi, který byl synem zástupce karlovarského policejního ředitele Vladimíra Budíka.
Osobně se v té době zúčastnila oslavy padesátin policejního ředitele, na které byl přítomen i stíhaný Jan Budík, aktivně pomáhala policistům v jejich snaze o zpochybnění podezření proti Budíkovi a v úsilí najít jiného pachatele, ačkoli měl tento případ na starosti státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni.
"Po důkladné úvaze jsme dospěli k názoru, že pokud by taková paní byla nadále státní zástupkyní, rozhodně by to nepřispělo k dobré pověsti státního zastupitelství. Mohly by oprávněně vyvstávat otázky v jiných kauzách, kde mohou být angažováni místní funkcionáři a jejich příbuzní," komentoval výrok soudu předseda senátu Stanislav Rizman.
