Článek
V takzvané kauze Bereta kromě Šímy a Gáboríka čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, bývalý vedoucí odboru protikorupční policie Radek Holub a někdejší policista Vladimír Zmrhal. U soudu nyní vypovídá Holub, jeho výslech je neveřejný.
Šíma je obžalován z toho, že pro soukromého detektiva Gáboríka nechal v informačních systémech ministerstva vnitra lustrovat akcionáře karlovarského hotelu Pupp Petra Cvrka, Gáboríkovi předal informace o jeho trvalém bydlišti a trestní minulosti. Zároveň Šíma podle spisu slíbil, že zjistí další informace, jako je mužova současná adresa.
Soud nařídil hlavní líčení v kauze úniku policejních informací Bereta
Gáborík mu za to podle žalobkyně slíbil bezplatné zapůjčení auta, k němuž však nedošlo, protože byl Šíma v pracovní neschopnosti. „Následně Igor Gáborík neoprávněně získané informace předal doktoru Janu Součkovi jakožto plnění v rámci jím poskytovaných služeb coby soukromého detektiva,“ uvedla žalobkyně Lenka Bradáčová.
V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová (na snímku).
Bradáčová viní Šímu také kvůli tomu, že pro Gáboríka zjišťoval informace o různých vozidlech v souvislosti se soukromým pátráním po muži, jenž podle spisu kontaktoval tehdejšího jednatele společnosti Knauf Radka Bedrnu a chtěl po něm uznání odpovědnosti za reklamace ve prospěch společnosti Bahal. Ta patřila mezi Gáboríkovy klienty. Gáborík informace podle obžaloby využil k záznamu zpracovanému svou společností pro Knauf, za své služby si následně vyúčtoval skoro 90 tisíc korun. Šímovi Gáborík podle spisu bezplatně zapůjčil vozidlo.
Policie vyslýchala v kauze Bereta šéfa GIBS
Obžaloba také tvrdí, že Gáborík požádal Šímu o poskytnutí neveřejných informací, které souvisely s postupy orgánů celní správy v trestních řízeních týkajících se nelegálního dovážení, zpracování a distribuce tabákových výrobků. Gáborík podle obžaloby jednal na základě smluvního vztahu se společností Philip Morris. Šíma podle spisu Gáboríkovi poskytl mimo jiné konkrétní informace z trestního řízení.
Pražská vrchní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Šíma v pondělí u soudu vypověděl, že se s Gáboríkem a Zmrhalem setkal v roce 2009, byl mu představen jako spolupracovník společnosti Philip Morris. „Předmětem jednání byla možnost využití jejich informačních zdrojů při získávání informací při provádění nákupů pro společnost Philip Morris v místech, kde je podezření z prodeje nelegálního tabáku a tabákových výrobků společnosti Philip Morris v rámci smlouvy mezi celní správou a společností Philip Morris,“ uvedl Šíma. Gáborík podle něj pro celní správu i společnosti Philip Morris nashromáždil velké množství informací, z nichž bylo zrealizováno mnoho kauz.
Kauza Bereta: Vyrobil policista „kompro“ na vlivného právníka státu?
Od Gáboríka podle svých slov Šíma dostal informaci o tom, že by se Cvrk měl podílet na nelegálních obchodech se zbožím, které podléhá spotřební dani. „Nepovažoval jsem to za informaci, která by mohla poškodit mě nebo vypracování spisu, tak jsem ji přijal,“ popsal Šíma. Musel podle svých slov prověřit, jestli měl Cvrk problémy se zákonem, a zjistit o něm podrobnosti. Přiznal, že muže lustroval, aby zjistil, zda má cenu případ rozpracovávat. „To, co jsem zjistil, nebylo dostačující, abychom se dál zabývali touto osobou,“ uvedl Šíma.
Tvrdí, že registrační značky aut Gáborík zjišťoval v souvislosti s nákupy pro společnost Philip Morris, monitoroval také objekty, kam byly tabákové výrobky nelegálně dodávány. Z registračních značek byly podle Šímy těženy další informace.
„Ke třetímu skutku, kde je nám kladeno za vinu, že jsem panu Gáboríkovi sděloval informace z právě probíhajících spisů, bych si dovolil poznamenat snad jen tolik, že jsem panu Gáboríkovi nikdy neposkytl takovou informaci, která by mu už nebyla v době, kdy jsme se bavili, předem známá,“ dodal Šíma. „To, že je to tady chápáno, že jsem Igoru Gáboríkovi vyzrazoval informace z konkrétních spisů, s tím prostě nesouhlasím,“ dodal Šíma.