Článek
V pondělí to potvrdil mluvčí nejvyššího soudu Petr Knötig a doplnil, že kauza Minařík tak definitivně skončila.
Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká v dovolání podaném v neprospěch Minaříka požadovala, aby se vyšetřování vrátilo do přípravného řízení na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Důstojníci úřadu by prý měli vyslechnout svědky, především pracovníky Svobodné Evropy. Nejvyšší soud dovolání odmítl, což znamená, že se podstatou sporu nezabýval a rozhodl z formálních důvodů. Argumentaci Knötig nezveřejnil, objeví se až v písemné podobě verdiktu.
Již v roce 1993 byl sice Minařík za přípravu atentátu odsouzen ke čtyřem rokům vězení, případ se ale vrátil k doplnění vyšetřování. Od té doby bylo stíhání už dvakrát zastaveno, rozhodnutí ale vždy zrušil Nejvyšší soud. Čtvrtá obžaloba na Minaříka byla podána předloni v srpnu.
Případ měl řešit brněnský městský soud, ale dospěl k závěru, že mu kauza nepřísluší a že by se jí měl zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nejvyšší soud rozhodl, že případ bude projednán v Brně. Verdikt městského soudu pak potvrdil i Krajský soud v Brně.
Minařík působil jako agent ve Svobodné Evropě od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Státní bezpečnost však útok neuskutečnila. Akci provedla až v roce 1981 prostřednictvím najatých teroristů rumunská tajná služba a zranila při tom čtyři lidi.
Minařík je stále stíhán za pojišťovací podvod ve výši několika milionů korun z roku 1996.