Kauce za Zadeha možná propadne státu

Právo zjistilo, že po zářijovém podnikatelově odsouzení ve vedlejší větvi v podobě ovlivňování svědků byly naplněny podmínky pro propadnutí peněžité záruky státu.

Zadeh se do vazby dostal v roce 2014 poté, co podle vyšetřovatelů společně s desítkou dalších kumpánů vytvořil řetězec firem a měl obrat stát na daních o 2,5 miliardy korun. Po složení 150 milionů korun, což je podle všeho nejvyšší kauce v Česku, jej justice na začátku roku 2016 propustila na svobodu.

Zadeha sice obratem zatkli detektivové znovu kvůli íránskému zatykači, novou vazbu ale soud zamítl a podnikatel se tak dostal definitivně zpoza mříží. Jenže na svobodě začal kout pikle a snažil se ovlivňovat svůj daňový případ, a tak putoval na konci roku 2016 opět do vazby.

Podnikatele pak poslal brněnský městský soud na 3,5 roku za mříže za ovlivňování případu, soudce Michal Kabelík přitom v jeho jednání neviděl znaky trestného činu organizované zločinecké skupiny, jak tvrdilo státní zastupitelství. Odvolací senát v čele s Halinou Černou ale na věc měl jiný názor a Zadeha poslal na osm let do vězení.

„Obžalovaní s jednotícím cílem ovlivnit daňové řízení ve prospěch Zadeha jednali tak, aby na základě dodaných notářských zápisů vyšetřovatelé nezjistili správný skutkový stav a aby vyšetřujícím policistům přivodili trestní stíhání. Zadeh proto založil organizovanou zločineckou skupinu, kde obžalovaní podle jeho pokynů spolupracovali na společném cíli. Zadeh byl řídící osobou a poskytoval finance,“ vysvětlila verdikt soudkyně Černá.

A právě to, že byl podnikatel pravomocně potrestán za organizovanou zločineckou skupinu, může být pro osud kauce rozhodující. Stejný paragraf má totiž i v daňovém případě, tedy nyní platí, že byl odsouzen za stejný zločin, za jaký se z vazby vyplácel.

O propadnutí peněz by rozhodoval Krajský soud v Brně, soudce Aleš Novotný, který Zadeha soudí v daňovém případu, ale Právu odmítl říci, jestli v této souvislosti už zahájil příslušné kroky.

Podle Zdeňka Koudelky, jednoho ze Zadehových advokátů, by měla justice vyčkat, jak dopadne ústavní stížnost, v níž si složitelé kauce stěžují na to, že Zadeh se nakonec do vazby vrátil, ale peníze zůstaly nadále v depozitu.

„Předpokládám, že se krajský soud o zabavení kauce pokusí. Ve hře ale zůstává to, že soud byl účastníkem spiknutí za účelem vylákání této kauce. Kdyby složitelé věděli, že soud a státní zastupitelství chtějí pana Zadeha zadržet hned po propuštění z věznice, nikdy by peníze nesložili. Ústavní soud tedy musí vyřešit, zda složitelé nebyli tímto spiknutím podvedeni,“ řekl Právu Koudelka.

„Bude určující, jak Ústavní soud zhodnotí to, jak státní zastupitelství a krajský soud převzaly praktiky komunistického režimu a propouštěly jen naoko, tedy formálně někoho propustily a hned na dvoře věznice ho zatkly znovu,“ dodal Koudelka. O spiknutí českých justičních orgánů proti své osobě hovoří od svého zadržení i Zadeh.