Karlovarský kraj prohrál další soud o sbírku cenných hudebních nástrojů

A ten opět potvrdil, že vzácná sbírka je majetkem firmy Amati - Denak Kraslice, která před časem skončila v insolvenci. Karlovarský kraj jako skutečný vlastník sbírky nebyl soudem uznán a více než stoletá kolekce nadále zůstal součástí insolvenčního řízení.

Právě do prostor zmíněné firmy byla sbírka naposledy umístěna, proto ji tam zapsal i insolvenční správce. Kvůli tomu hrozí, že bude sbírka po jednotlivých vzácných kusech rozprodána do celého světa a v Kraslicích na Sokolovsku po ní nic nezbude.

Jenže sbírka neměla podle žalující strany s firmou v insolvenci majetkově nic společného. Pouze to, že byla dočasně zapůjčena hudební školou a umístěna do jejích prostor. A proto je o ni už řadu let veden soudní spor.

Soud ve věci rozhodoval opakovaně. Původně kromě kraje žaloval insolvenčního správce také stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, krajský soud ale obě žaloby zamítl. Vrchní soud loni rozhodl, že státu sbírka nepatří, rozhodnutí o vlastnictví Karlovarského kraje nechal znovu na krajském soudu.

Karlovarský kraj soud o sbírku historických hudebních nástrojů v hodnotě milionů korun prohrál. Krajský soud v Plzni totiž ve čtvrtek zamítl žalobou, kterou se kraj domáhal vyjmutí sbírky čítající 265 cenných artefaktů z majetku zkrachovalé společnosti. Kraj usiloval o sbírku na základě toho, že původně byla umístěna v prostorách krajské školy výroby hudebních nástrojů v Kraslicích.

Insolvenční správce argumentuje tím, že firma sbírku takzvaně vydržela. Vydržením se rozumí právní termín, kdy nabytí vlastnictví vydržením nastává oprávněným držením věci po zákonem stanovenou dobu. „Soud prováděl velmi rozsáhlé dokazování, byla vyslechnuta řada osob - zaměstnanců dlužníka, osob souvisejících se školou, bývalých statutárních zástupců dlužníka. Po zhodnocení soud dospěl k tomu, že žaloba nemůže být úspěšná,“ uvedla podle ČTK soudkyně Soňa Vozábalová.

„V průběhu řízení bylo jednoznačně prokázáno, že dlužník (Amati - Denak) nástroje v minulosti vydržel na základě institutu mimořádného vydržení, a je tedy vlastníkem předmětné sbírky, která se nachází u dlužníka a nacházela se tam i v době, kdy byla sepisována do majetkové podstaty dlužníka,“ doplnila soudkyně, podle které kraj, město, škola ani stát před insolvencí firmy nikdy nežádal vrácení sbírky. „Dlužník se po celou dobu choval jako vlastník těch věcí. Měl je tam umístněné, spravoval je, byly pojištěné, zabezpečené,“ shrnula Vozábalová.

Zástupce Karlovarského kraje se k vyhlášení rozsudku nedostavil. Dokazování skončilo minulý týden, kdy zazněly závěrečné řeči a kde kraj svého zástupce měl. „Čtvrteční jednání sloužilo pouze k účelu vyhlášení rozsudku, cokoli dalšího již nebylo možné předkládat,“ vysvětlila mluvčí kraje Jitka Čmoková s tím, že kraj se proti rozhodnutí soudu bude odvolávat.

Kraslický patriot a bývalý starosta Otakar Mika k věci uvedl: „Hrozí, že pokud by konkurzní správce rozprodával jednotlivé nástroje, zničí celou sbírku. Nevím, jestli by ji někdo koupil jako celek,“ poukázal kraslický Mika.

V případě soudního neúspěchu by celou sbírku teoreticky mohl koupit kraj. Podobně totiž odkoupil v minulosti sbírku vzácných strunných hudebních nástrojů v době, kdy končila činnost společnost Cremona v Lubech na Chebsku.

„Vzhledem k tomu, že kraslická sbírka nebyla prohlášena za kulturní památku, může dojít i k vývozu těch nejzajímavějších a nejcennějších nástrojů do zahraničí. Velmi se obáváme toho, že kraslické historické dědictví bude rozprodáno jen kvůli uspokojení věřitelů,“ dodal Mika.

„Sbírka vznikla za císaře Františka Josefa I.,“ připomněl kraslický exstarosta. „Když vzniklo Československo, státní hudební škola ve sbírání pokračovala hlavně kvůli tomu, aby učni viděli umění mistrů,“ pokračoval.

„Po roce 1948 škola fungovaladál a sbírka v ní byla stále umístěna. Kolem roku 2004 hudební škola přešla pod sokolovskou živnostenskou, kde byl zřizovatelem kraj,“ popisoval Mika.

Ve stejném roce pak sbírka byla převedena do Amati - Denak, aniž by společnost měla doklad o jejím vlastnictví. Amati neměla nikdy sbírku zapsanou ve své evidenci majetku. Do majetku ji zapsali až po vyhlášení konkurzu a já se domnívám, že jen kvůli zmírnění rozdílu mezi závazky a hodnotou majetku,“ uzavřel Mika.