Článek
Generální advokát Soudního dvora Evropské unie Niilo Jääskinen ve svém čtvrtečním stanovisku uvedl, že rozhodnutí, zda konkrétní případ použití soukromé bezpečnostní kamery k záznamu dění na veřejném místě sledoval oprávněný zájem převažující nad právem na soukromí, musí padnout u českých soudů.
Třebíčský novinář František Ryneš, který kameru instaloval a posléze za to dostal pokutu, se odvolal a kauza se dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se proto obrátil na evropský soud s žádostí o odpověď na to, zda provozování bezpečnostní kamery pro účely ochrany života, zdraví a majetku vlastníka nemovitosti je v souladu s ustanoveními směrnice EU o ochraně osobních údajů.
Kamera zabírala i ulici
Směrnice upravuje zpracování osobních dat, tedy také záznamy z kamer, pravidly, která podle ÚOOÚ Ryneš porušil. Kamera totiž zaznamenávala nejen dění na soukromém pozemku, ale také na ulici, která je veřejným prostranstvím, a osoby na ní nedaly souhlas s tím, aby byly natáčeny.
Nejvyšší správní soud chce od evropského soudu vědět, zda se na případ vztahuje výjimka platící pro situace, kdy jsou data zpracovávána pro osobní či domácí potřebu.
Podle názoru generálního advokáta soudu, kterým se ale nakonec soud při definitivním rozhodování nemusí řídit, tuto výjimku uplatnit nelze. Je-li záznam použit k následné identifikaci osob, nejedná se o použití pro osobní potřebu. A pokud jsou zaznamenáni lidé nemající vztah k dané rodině, nejde o domácí použití.
Oprávněný zájem versus právo na soukromí
S ohledem na Rynešovu kauzu ale Jääskinen upozornil na jinou výjimku ze směrnice, která se vztahuje na zpracování osobních dat z důvodu oprávněného zájmu, kdy ochrana soukromí nemá přednost.
"Tyto dvě výjimky je však nutno posuzovat vždy individuálně s ohledem na konkrétní případ a za dodržení principu proporcionality," míní generální advokát. České soudy tedy musí rozhodnout, zda Ryneš instalací kamery, která pomohla odhalit vandaly, sledoval oprávněný zájem, či zda převažuje právo na soukromí zaznamenané osoby.