Článek
Kajínek doufal, že prezident ještě před svým březnovým odchodem z funkce žádostem samotného vězně, jeho rodiny i více než deseti tisíc lidí podepsaných pod peticí vyhoví.
„To, že mám ještě měsíc šanci, to už neplatí. Přišel dopis z Hradu. Pan Weigl mi sděluje, že prezident Klaus neshledal dostatečné důvody k udělení milosti. Je to až nechutné, jak si každý vysvětluje institut milosti tak, jak se mu to hodí! (Ladislav) Jakl kritizuje justici, Klaus kritizuje justici, ale já se mám obracet na justici s důvěrou?“ vzkázal Právu Kajínek prostřednictvím své blízké přítelkyně, která za ním v pátek byla na Mírově.
Kajínek podle ní stále věřil, že by se mohl dočkat když ne úplné milosti, tak alespoň změny délky trestu z nejpřísnějšího doživotí na 25 let. To by prý „vděčně přijal“. „Viděl by sice v dálce, ale přece jen konec současné hrůzy. Doživotí ho nemá,“ zprostředkovala Právu Kajínkovo zklamání jeho přítelkyně.
Weigl v dopise, jehož doslovný přepis má Právo k dispozici, napsal, že se Klaus osobně pečlivě zabýval Kajínkovou žádostí o milost. Neshledal prý ale dostatečné důvody k jejímu udělení.
Váží si toho, co řekl Zeman
„Institut milosti je svou povahou výjimečný a prezident republiky jím nepřezkoumává ani neposuzuje postupy a rozhodnutí nezávislých orgánů v trestním řízení, nýbrž jen bere ohled na takové závažné okolnosti, které se v jednotlivém případě mohou vymykat možnostem řešení a které jsou dány soudům podle platných předpisů,“ sdělil Kajínkovi kancléř Weigl.
Pevně prý věří, že muž odsouzený za dvojnásobnou vraždu a pokus o třetí z roku 1993 najde „dostatek sil k vyrovnání s jistě složitou situací“.
Kajínek si prý naopak velmi váží toho, co k jeho kauze řekl krátce po svém zvolení Klausův nástupce Miloš Zeman. Ten uvedl, že by se přimlouval za to, aby bylo Kajínkovo řízení obnoveno a aby ho kvůli podezření z možné podjatosti neřešil znovu plzeňský krajský soud.