K odebrání miminka stačila úvaha znalce a pocit lékařky. Rodičům ho vrátil až soud

Stačila k tomu jen předběžná zpráva soudního znalce, který mezi uvažované možnosti vzniku zranění zmínil silný třes a dále svědectví ošetřující lékařky, která měla pocit, že matka s dítětem zachází neurvale, a mohla mu tak záměrně ublížit.

Na návrh pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) pak vydal plzeňský okresní soud předběžné opatření, kterým chlapečka na přechodnou dobu tří měsíců předal pěstounce.

Jeho rozhodnutí ale následně smetl ze stolu Krajský soud v Plzni, který po 16 dnech dítě vrátil rodičům s tím, že důkazy svědčí naopak o tom, že jsou velmi starostliví a nic nenasvědčuje tomu, že by nezletilému byla v jeho rodině způsobena jakákoliv újma.

Vše začalo návštěvou rodičů u dětského lékaře, když se jim nepozdávala zvětšená hlavička syna. Pediatr je poslal na vyšetření do fakultní nemocnice. Tam zjistili čerstvě zakrvácený hematom v mozku a chlapce okamžitě operovali.

Následně nemocnice podala oznámení pro podezření z nešetrného zacházení s dítětem během hospitalizace ze strany matky.

Vycházela přitom z tvrzení vedoucí lékařky oddělení kojenců, podle které se žena ukrajinské národnosti jevila citově plochá, o dítě se příliš nezajímala a chovala se k němu nevlídně a nešetrně, když s ním měla například prudce pohybovat.

„Je schopna se o syna řádně starat pouze tehdy, když je klidný a spí. Za jiných okolností se chová při jeho péči nervózně, což jen přispívá k závěru, že mu to poranění mohla způsobit,“ uvedla lékařka.

Podle krajského soudu ale lékařka ani nikdo ze zdravotnického personálu neviděl, že by matka synovi jakkoliv fyzicky ublížila.

„Nikde jinde na těle nebyla zjištěna další poranění ať už staršího, nebo čerstvého rázu. Znalec také svůj závěr upřesnil s tím, hematom vznikl už během porodu a k jeho čerstvému zakrvácení došlo pravděpodobně samovolně při tvorbě cév,“ upozornila předsedkyně senátu Iva Hejduková.

Jak dále v rozsudku soud konstatoval, předběžné opatření nemůže obstát jen na základě subjektivního dojmu lékařky.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by dítěti byla v rodině způsobena jakákoliv újma. Jeho rodiče jsou starostliví, už v minulosti s ním byli na pohotovosti při potížích s dýcháním a na doporučení lékařů si opatřili monitoring dechu,“ stojí dále v rozhodnutí odvolacího soudu.

Pokud jde o chování matky, tak je podle Hejdukové každý rodič v případě zdravotních obtíží svých dětí, zvláště jsou-li takto malé, vystavován stresu a každý na to reaguje jinak.

„Je možné, že lékařka přisoudila chování matky jiný význam, než skutečně mělo. Určitou roli ve vnímání matky personálem nemocnice mohlo hrát i ovlivnění jazykovou bariérou,“ konstatoval krajský soud.

V souvislosti s tímto případem pak soud poukázal na Listinu základních práv a svobod, která garantuje jak rodičům péči a výchovu jejich dětí, tak dětem právo na péči a výchovu rodičů.

„Odebráním několikatýdenního dítěte rodičům je fatálním zásahem nejen do jejich práv, ale i práv a vývoje tohoto dítěte. Takový postup může být odůvodněn zejména tehdy, je-li ohrožen život a zdraví nezletilého,“ uvedl soud.

„Míra pravděpodobnosti takového ohrožení musí být dostatečně vysoká tak, aby dokázala vyvážit zásah do práv rodičů i nezletilého v případě, že předběžným opatřením dojde k dočasnému svěření dítěte do pěstounské péče,“ uzavřel krajský soud.

Sama matka soudu sdělila, že je prvorodičkou a ze zdravotního stavu syna a následného operačního zákroku byla velmi rozrušená.

„Šli jsme za doktorem hned, jak jsme zpozorovali změny v chování syna, byl neklidný, méně spal a začala se mu zvětšovat hlava. Následně jsme se řídili pokyny doktora, včetně doporučeného vyšetření v nemocnici,“ uvedla žena.

Poukázala také na to, že se k ní zdravotnický personál nemocnice nechoval zrovna vstřícně, na rozdíl od jiných hospitalizovaných.