Hlavní obsah

Justice chystá veleproces s neonacisty

Právo, Jiří Hardoš

Okresní soud Brno-venkov v únoru zahájí jeden z největších procesů spojených s krajní pravicí, jaké Česko pamatuje. Minimálně co do počtu obžalovaných. Před soudem má totiž stanout osmnáct lidí. Státní zástupce je viní z organizace čtrnácti neonacistických koncertů a distribuce rasistických materiálů.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

V některých případech čelí obvinění samotní hudebníci. Jde například o Pavla Blinku z kapely Devils Guard, Michala Moravce či Kamila Vítu ze skupiny Imperium. Kapelu Attack má mezi obžalovanými „zastupovat“ třeba Vilém Farkač. Obviněným je rovněž Dragan Petrović ze srbské odnože militantní mezinárodní neonacistické organizace Blood & Honour.

Všem stíhaným hrozí až osmileté tresty, vesměs vinu odmítají.

Rozsáhlou obžalobu na svém blogu zveřejnil aktivista Tomáš Pecina. Soudkyně Lenka Nekudová, která by měla případ soudit, Právu potvrdila, že hlavní líčení již bylo nařízeno, víc se nechtěla vyjadřovat. Podle dostupných informací by proces měl začít 19. února.

Na koncertech z let 2008 a 2009, na nichž vystoupily české i zahraniční kapely, podle obžaloby zněly písně opěvující nacismus a rasismus. Členové kapel či publikum si někdy údajně přisadili a hudební zážitek si prohlubovali provoláváním nacistického pozdravu „Sieg Heil“.

Další část spisu se týká lidí, kteří měli distribuovat hudební CD, oděvy či samolepky, opět propagující rasismus a neonacismus.

Razie z roku 2009

Kauza s krycím názvem Power má počátek v roce 2009. Právě tehdy kriminalisté provedli několik zátahů, které pak na delší dobu výrazně zasáhly do chodu krajně pravicové scény.

„Do určité míry si začala řada lidí dávat větší pozor, došlo k určité paralýze,“ řekl Právu politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš.

„Neonacistická scéna pochopila, že policejní orgány nebudou některé její aktivity dále tolerovat. Někteří jedinci a skupiny utlumili své aktivity, případně se stali méně radikálními,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková. Scénu navíc rozklížily vnitřní neshody.

Raziím předcházela vzrůstající aktivita neonacistických skupin, které se navíc pustily do námluv s později rozpuštěnou Dělnickou stranou. V dubnu 2009 se odehrál žhářský útok čtveřice neonacistů na romskou rodinu ve Vítkově na Opavsku, po němž se stal boj s extremismem definitivně vládní prioritou číslo jedna. A v dalších měsících přišly razie Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Vedle kauzy koncertů zahájil ÚOOZ stíhání dalších lidí v akci Lotta. Kriminalisté si rovněž došlápli na členy organizace White Justice, kteří byli původně podezřelí dokonce z přípravy teroristického útoku. Obvinění si ovšem vyslechli „pouze“ kvůli internetovým příspěvkům.

Power je ze zmíněných kauz poslední, kterou ještě soudy neřešily. Jaké rozsudky v těchto případech padnou, přitom podle Mareše může mít vliv na samotnou neonacistickou scénu.

Politolog připomněl, že osm lidí viněných z propagace neonacismu v kauze Lotta v říjnu nepravomocně osvobodil Obvodní soud pro Prahu 1.

V případu White Justice padl letos v dubnu pravomocný verdikt. Táborský soud rozdal čtyřem neonacistům podmínky, pátému uložil 3,5 roku vězení.

Související témata:

Výběr článků

Načítám