Článek
„Obžalovaný poškozenou napadal pouze údery pěstí a kopy. Nelze za této situace dovozovat, že byl srozuměn s tím, že poškozenou tímto násilím usmrtí,“ odůvodnil překvalifikování činu předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
„S ohledem na jeho (obžalovaného) věk a fyziognomii patrně nebyl větších úderů schopen. Navíc byl silně podnapilý,“ dodal soudce s tím, že městský soud přecenil intenzitu, s jakou údery proti poškozené vedl.
KOMENTÁŘ DNE: | |
---|---|
Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem |
Bušovský svou družku napadl loni v prosinci v pražském Břevnově, kde bydleli v domku u svého známého. Při loupání ořechů na cukroví společně popíjeli pivo a víno, ale po chvíli se začali hádat. Bušovský partnerku obvinil z toho, že mu ukradla nějaké peníze, které měl připraveny na tabák. „Chyt jsem nerva a říkám: Běž, vypadni z toho baráku,“ vzpomínal v létě před soudem obžalovaný. Sám přiznal, že ženě vrazil dvě facky. Žena ale prý odejít odmítla, tak se začali přetahovat. „Chytl jsem ji za vlasy a vystrčil ven z baráku,“ pokračoval Bušovský.
Kdybych kopal a používal pěsti, tak by určitě volala o pomoc a hlasitě naříkala, nic takového se nestalo. Na třetí den byla v pohodě.
Tam útok pokračoval, Bušovský o rok starší ženu mlátil a kopal do obličeje i do hlavy, řval na ni přitom, že ji zabije. Nepřestal, ani když mu kolemjdoucí říkali, aby toho nechal. Bušovský v úterý přiznal jen dvě rány do obličeje a jednu do týlu. „Kdybych kopal a používal pěsti, tak by určitě volala o pomoc a hlasitě naříkala, nic takového se nestalo. Na třetí den byla v pohodě,“ konstatoval Bušovský.
Ženu přestal mlátit až potom, co dostal od kolemjdoucí ženy dávku pepřového spreje do obličeje.
Žena mu odpustila
„Moc mě to mrzí, hluboce se jí omlouvám,“ kál se v úterý před vrchním soudem i svou družkou, která se jednání zúčastnila, Bušovský.
Městský soud v Praze Bušovského jednání v létě kvalifikoval jako pokus o vraždu a výtržnictví, trest mu nicméně uložil pod spodní hranicí zákonné trestní sazby s ohledem na specifické okolnosti případu.
Žena mu už totiž dávno odpustila a chce s ním i nadále žít. „On to nemyslel zle,“ řekla v létě u soudu žena. Sama z nemocnice odešla druhý den po ošetření. Prý ji jen dva dny bolela hlava a pak to přestalo. Podle městského soudu navíc není Bušovský programovým vrahem.
S tím ale státní zastupitelství nesouhlasilo. Mělo za to, že Bušovský jednal v přímém úmyslu ženu zabít, navíc šlo o brutální útok. I proto státní zástupkyně Bušovskému navrhovala osmnáct nebo devatenáct let vězení.
Podle obhajoby naopak nebyl spolehlivě prokázán ani nepřímý úmysl ženu usmrtit, a je tedy potřeba trestný čin kvalifikovat jako pokus o ublížení na zdraví.
Už jednou seděl za vraždu
Bušovský se už v minulosti do křížku se zákonem dostal, kromě menších deliktů jako rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví („Kradl jsem seno,“ komentoval svůj první prohřešek) nebo krádeže ubodal pěti ranami svou manželku, která mu prý byla nevěrná („Bodnul jsem ji trošku moc,“ zhodnotil Bušovský).
Košický krajský soud jej za vraždu poslal v roce 1985 na 14 let do vězení. Díky prezidentské amnestii v roce 1990 mu byl trest snížen na 12 let a čtyři měsíce.