Článek
Jehovisté získali nemovitost v roce 1946, ale v roce 1949 byl náboženský spolek rozpuštěn a majetek později připadl domovní správě v Suchdole u Prahy a následně přešel do vlastnictví hlavního města.
Jehovisté podali v roce 2021 žalobu o jedenáct milionů korun, přičemž částka měla představovat náhradu za majetek podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. V žalobě tvrdili, že se po roce 1989 snažili získat nemovitost zpět do svého vlastnictví a mají nárok na kompenzaci.
Celková úroveň rozsudku může právem vyvolat pocit nedůvěry v kvalitní posouzení vznesené žaloby
Obvodní soud pro Prahu 6 jim ale odmítl vyjít vstříc a jehovisté neuspěli ani u vyšších instancí. Nakonec se obrátili na Ústavní soud s tím, že na základě 20 let trvající komunikace mezi ní a státem nabyli legitimní očekávání, že za zabavené nemovitosti obdrží kompenzaci.
Ministerstvo kultury řeší návrh na zrušení registrace Svědků Jehovových
Ve stížnosti také tvrdili, že je s nimi zacházeno jinak než s ostatními církvemi, kterým byl zabaven majetek, a neopomněli zdůraznit, že v rozsudku pražského soudu je tolik pravopisných a věcných chyb, že už jen proto měl být zrušen.
Verdikt obstál i přes chabou gramatiku
Senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou ale tyto argumenty nepřesvědčily, ačkoli soudci ve svém rozhodnutí zveřejněném v těchto dnech připustili, že kvalita verdiktu prvoinstančního soudu je nevalná.
„Rozsudek obvodního soudu obsahuje nejen velké množství překlepů a gramatických chyb, ale i chybné či neúplné označení právních předpisů či soudních rozhodnutí. Na první pohled je zjevné užívání různých fontů písma a řádkování, včetně chaotického členění textu na odstavce. Celková úroveň rozsudku může právem vyvolat pocit nedůvěry v kvalitní posouzení vznesené žaloby,“ uznal Ústavní soud, ale jedním dechem dodal, že i přes tyto chyby mohl verdikt obstát.
Ústavní soud upozornil, že jehovisté nikdy nežádali o peníze podle zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem z roku 1949, což bylo jednou z podmínek pro zařazení do zákona o majetkovém vyrovnání.
„Soudy se s argumentací stěžovatelky ústavně konformním způsobem vypořádaly a své závěry řádně, logicky a srozumitelně odůvodnily. V jejich postupu neshledal Ústavní soud prvky svévole, libovůle, překvapivosti nebo nepředvídatelnosti, či přílišný formalistický postup,“ odmítli soudci stížnost.
Půjčil si 30 tisíc, exekutorka z něj dostala 390 tisíc. Po zásahu Ústavního soudu muž o peníze nepřijde
