Článek
Ústavní soud však nenašel žádné porušení ženiných základních práv a její stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V těchto dnech verdikt zveřejnil ve své databázi.
Okresní soud rozvedl manželství v roce 2023 poté, co se posledních několik let nacházelo v těžké krizi. Oba partneři se chtěli rozvést, přičemž soud konstatoval, že žena po těžké nemoci už nebyla schopna držet manželovo tempo, pročež se odcizili.
Proti takovému závěru žena podala odvolání ke krajskému soudu. Podle jeho verdiktu manžel svůj přínos spatřoval v ekonomickém zajištění rodiny, obstarávání domu a zahrady a péči o ženu v době její nemoci, ovšem cítil se nedoceněn a chtěl žit dál jiným tempem. Žena naopak tvrdila, že necítila v manželovi oporu, když ten se dál věnoval svým koníčkům a nebýval o víkendech doma.
Odvolací soud potvrdil, že na rozpadu vztahu se podíleli oba. „Nedostatek empatie k potřebám druhého vedl k vzájemnému odcizení a rozpadu vztahu, jehož druhotným následkem byla i gradace konfliktních situací,“ uvedl krajský soud.
A co by se vlastně změnilo?
Jenže žena se rozhodla prosadit svou a podala stížnost k Ústavnímu soudu s tím, že soudy šly málo do hloubky, s odůvodněním, že když manželství stejně neplní svou funkci, je zbytečné zkoumat vztah víc do hloubky.
Senát se soudcem zpravodajem Janem Wintrem ale neměl pro námitky tohoto druhu pochopení. „Ani stěžovatelka blíže nevysvětluje, co nad rámec soudy učiněných zjištění by mělo z dalšího dokazování vyplývat a v čem by měly spočívat zásadní dopady na výsledek řízení,“ upozornil Ústavní soud.
„Jakkoliv lze pochopit požadavek, aby rozsudek o rozvodu manželství co nejvěrněji zobrazoval souhrn okolností, které k rozvodu manželství vedly, absence zdůvodnění odrážejícího v tomto směru představy stěžovatelky není důvodem, který by Ústavní soud mohl vést ke zrušení napadených rozhodnutí,“ stojí v rozhodnutí soudu.
„Zjednodušující a z pohledu stěžovatelky ne zcela citlivou formulaci použitou okresním soudem vhodně korigoval krajský soud, který výstižně nastínil pohled každého z manželů na klíčové období i dopady na jejich společné soužití se závěrem, že na rozvratu manželství se podíleli oba manželé,“ dodal Wintr.
