Jakou mám šanci, že se dožiji důchodu, podotkl v závěrečné řeči bratr lihového bosse

V pondělí dostali obžalovaní u Krajského soudu v Olomouci možnost závěrečných řečí. Většina z obžalovaných, kteří při Březinově nelegálním byznysu tvořili spíše dělnické profese, se u soudu doznala. Řidič jednoho z kamiónů převážejících líh z hrobického Morávia Chemu do tajných skladů, Václav David, však tvrdí, že se nedopustil ničeho zlého. „Necítím se vinen, jednal jsem na pokyn nadřízeného Lubomíra Kaláče. Netušil jsem, že jde o organizovaný zločin,“ sdělil v závěrečné řeči David.

Podle bratrů Březinových je Kaláč pravou rukou lihového bosse. Kaláč sám sebe však vnímá spíše jako dalšího řidiče Březinova organizovaného gangu, který vozil nelegální líh zákazníkům a do tajných skladů. „Chtějí to na mě hodit. Zvýšit mi trest. Jako první jsem začal mluvit a snažil se policii napomoci. Nebýt mne, tak ten soud není a nesedí tady všichni obžalovaní,“ poznamenal Kaláč.

Skladník Rostislav Hanulík, který je dalším z osmi obžalovaných v Březinově gangu, o nelegálním byznysu věděl. Přesto u svého obávaného zaměstnavatele zůstal dlouhé roky. „Nastoupil jsem do vlaku a bylo těžké z něj vystoupit. Mám ženu, která je od dvaceti let v invalidním důchodu, dcera se narodila se závažnými zdravotními problémy. Já sám jsem po letech začal mít zdravotní problémy s ploténkou. Musel jsem platit výživné na své nezletilé dcery. Zároveň jsem ale dlouho nemohl sehnat práci,“ uvedl Hanulík, který začal pro Březiny pracovat v roce 1998 v areálu ostravské likérky Daněk. Po pár letech si jej lihový boss převedl do Hrobic, kde mu v Morávia Chemu dělal skladníka lihu.

„Měl jsem stálý příjem a to pro nás bylo důležité. Dělal jsem vše pro to, abych o práci nepřišel. V průběhu doby jsem se dozvěděl, že některé práce nejsou zcela legální, co se týká denaturizace lihu. Bez stabilního příjmu jsem ale nebyl schopen zabezpečit rodinu,“ tvrdí Hanulík, který u Březiny začal s hodinovou mzdou ve výši 65 korun, později dostal přidáno na 90 korun na hodinu.

Poslední slovo před rozsudkem, který bude vyhlášen 22. prosince, dostal v pondělí i Březinův hlavní bílý kůň Radek Menšík. Svého jednání podle svých slov hluboce a upřímně lituje. „Přiznávám, že jsem na základě příkazů Radka Březiny kontroloval před výjezdem kamiónu, zda se poblíž objektu nepohybují podezřelé osoby,“ poznamenal Menšík.

Občas pomáhal i s cestou, kdy jel před nákladním vozem a sondoval, zda není po cestě policejní či celní hlídka. „Nemám v úmyslu se vyhýbat trestní odpovědnosti. Když jsem začal dělat s Březinou, nikdy mne nenapadlo, že bych mohl stát na lavici obžalovaných,“ dodal Menšík, na kterého měl Radek Březina napsané jednatelství ve firmě Morávia Chem.

„Přepis společnosti na mne jsem považoval za výhodu, protože jsem se domníval, že tím budu mít zabezpečené pracovní místo,“ vysvětlil Menšík.

Z Březiny měl stejně jako podřízení zaměstnanci velký strach. „Dovedl se s každým, kdo se mu postavil, jednoduše vypořádat. Zůstával jsem u něj i ze strachu. Jedinou obranou bylo to, že jsem občas neplnil své povinnosti. Dostával jsem pokuty v řádech deseti tisíců korun. Při průměrné výplatě kolem 25 až 30 tisíc korun. Nikdy jsem nevěděl, jak velkého zisku Radek Březina dosahuje. To věděl jen on sám a Tomáš Březina. Čekal jsem, že nelegální činnost jednou skončí a vše bude prováděno legálně. Bral jsem to jako nutné zlo, pod tlakem podřízenosti. Ze ziskuchtivosti jsem tuto činnost ale nedělal,“ doplnil Menšík.

U soudu dostal prostor i mladší z bratrů Březinových, který požádal o status spolupracujícího obviněného několik měsíců po Kaláčovi. V současné době pomáhá policii a celníkům rozkrýt dalších asi čtyřicet na Březinův gang navazujících kauz. „Moje výpověď je jediná pravdivá, ucelená, se všemi okolnostmi. Nikomu jsem neubíral, ani nepřidával, včetně sebe. Jednou týdně se dostavuji na celý den na nějaký úkon, vyhledávání počítačových dat a podobně, není to jen policie, ale i celní správa. Bez mé spolupráce by nešla tato věc řešit. Vyhledával jsem v 15 tisících souborech data, aby mohla být trestná činnost objasněna. Jsem klíčovým svědkem,“ podotkl Tomáš Březina.

„Pustil jsem se do spolupráce, vím, jak mě vnímá národ, jakou mám nálepku. Že jsem práskač. O to těžší, že vypovídám proti bratrovi, otci. Popsal jsem, kolik peněz Radek vydělal. Je to přes 40 výslechů, přes 400 hodin mimo toto řízení. Spolupráce má fatální důsledky, jsem odsouzen okolím, známými, širší rodinou a nakonec i bližší rodinou,“ konstatoval mladší z bratrů Březinových Tomáš.

Ten zároveň netuší, jak dopadne po návratu z vězení, se kterým počítá. „Proti mně nebude jen šest obviněných, ale desítky lidí, proti kterým já vypovídám. Já se do toho pustil a dotáhnu to, ale je to nepříjemné. Budu se muset před těmi lidmi skrývat,“ domnívá se Tomáš Březina.

Tímto řízením podle něj jeho role u policie nekončí. „Současný proces je jen vrcholkem pomyslného ledovce. Jedná se o desítky dalších trestních řízení, ať už se jedná o odběratele, státní správu. Člověk má strach, jsou to lidé napojení na policii, docházelo při nich k únosům, vraždám. Ten můj život bude po mém propuštění na druhé straně zeměkoule, někde zcela jinde. Kladu si otázku, jakou mám šanci, že se dožiji důchodu. Když se jiní dostanou z vězení, jako mám šanci, že přežiju,“ poznamenal na závěr Tomáš Březina.

Radka Březinu, jeho mladšího bratra Tomáše a dalších šest kumpánů lihového gangu viní žaloba z účasti na organizované zločinecké skupině a z krácení daně, poplatku a jiné povinné platby ve formě spolupachatelství. Český stát měl Březinův lihový gang připravit o téměř sedm miliard korun. Těchto zločinů se měl dopouštět nejméně po dobu čtrnácti let do roku 2012, a to při nelegálním obchodování s nezdaněným lihem; jednalo se o zhruba dvacet miliónů litrů lihu. Ten měl přitom projít znehodnocením a nebyl určený pro výrobu alkoholických nápojů.