Článek
„Zájem na uchování svého majetku postavil nad právo na život,“ shrnula předsedkyně odvolacího senátu Jaroslava Maternová, podle které Šubr projevil při činu i při jeho následném projednávání naprostou bezohlednost a také neúctu k lidskému životu.
Šubr přišel v exekuci kvůli dluhu na zdravotním pojištění o zděděné pozemky v Lázních Bělohrad a v Tetíně, kde pro svou obživu pěstoval zeleninu. Pozemek v Tetíně následně získal v dražbě nový majitel, který Šubra opakovaně vyzýval, aby si z místa odvezl svůj majetek. Když to myslivec neudělal, poslal majitel loni v září k Tetínu dva dělníky, aby rozebrali konstrukci Šubrova fóliovníku.
Nerada to říkám, ale celé to vypadá, jako když obžalovaný velice úspěšně prováděl lovení zvěře.
Šubr si však dojel pro brokovnici a začal na ně střílet. Jednapadesátiletý dělník zemřel na místě poté, co mu broky prostřelily obě plíce a průdušnici. Jeho o tři roky staršímu kolegovi střela přerušila míchu. Operace mu sice zachránila život, zůstal však ochrnutý na dolní polovinu těla. Dalšími výstřely Šubr mužům zničil elektrocentrálu a nákladní auto, poté odjel a o zdravotní stav postřelených se nezajímal. Doma vyčistil zbraň a počkal na příjezd policie.
Musel bych se stydět sám před sebou, kdybych svůj majetek a svou existenci nebránil.
„Nerada to říkám, ale celé to vypadá, jako když obžalovaný velice úspěšně prováděl lovení zvěře,“ popsala incident Maternová. Zmínila, že podle dalších myslivců byl Šubr vynikajícím střelcem a zvěř vždy trefil přesně, takže ji nebylo třeba dohledávat po lese.
Jednal prý v krajní nouzi
Muž, který je podle znalců velmi inteligentní a v době činu byl naprosto příčetný, skutku nelituje a tvrdí, že jednal v krajní nouzi. „Musel bych se stydět sám před sebou, kdybych svůj majetek a svou existenci nebránil,“ prohlásil v úterý před soudem. Zastřelené a postřelené dělníky označil v dlouhé řeči, kterou věnoval především domnělému nespravedlivému zabrání svých pozemků, za „násilníky a zloděje“.
Opakovaně také prohlásil, že trestně stíhán by měl být nový majitel pozemku, protože odpovědnost za celou událost prý nese on. Tuto argumentaci však odvolací senát odmítl. „Obžalovaný přišel o pozemek v zákonné exekuci, když nebyl schopen uhradit dluhy, které si sám způsobil,“ shrnula předsedkyně senátu. Šubr musí zaplatit náhradu škody v celkové výši 2,53 miliónu korun, z toho 1,2 miliónu připadne dělníkovi, který skončil na invalidním vozíku.