Investor sliboval hory doly, miliardy od tisíců klientů ale zahučely v jeho luxusu

O trestním stíhání v úterý informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

„Podle našich závěrů měla obviněná obchodní společnost nabízet široké veřejnosti investice do produktů fondu WCA International a jejich prostřednictvím pak zhodnocování vkladů investováním do měnových párů, světových indexů (DJIA, S&P, DAX, FTSE), komodit, cenných kovů a obligací významných společností či startupů a technologických nebo výrobních projektů,“ zmínil Ibehej.

Rozsáhlé prověřování podle Ibeheje ukázalo, že firma neinvestovala tak, jak klientům slibovala.

„Naopak značnou část vkladů měl organizátor použít pro svoji osobní potřebu, například k nákupu nemovitosti ve Spojených arabských emirátech, luxusních vozidel, motorového člunu, stříbrných slitků, telefonů a dále k hrazení provozních nákladů obchodních společností, které ovládal. V neposlední řadě měl vyplácet nadstandardní odměny finančním zprostředkovatelům, kteří investory do společnosti doporučili,“ uvedl mluvčí NCOZ.

Celkem podle zjištění policie investovalo do firmy přes šest tisíc důvěřivých klientů, přičemž samotnou škodu vyšetřovatelé spočítali na více než 2,1 miliardy korun.

Kriminalisté obvinili společnost a jejího šéfa z podvodu a vzhledem ke škodě velkého rozsahu v kauze hrozí pět až deset let vězení. Případ dozoruje olomoucké vrchní státní zastupitelství, obviněný zůstal na svobodě.

Firmu poslalo do konkurzu rozhodnutí pražského městského soudu z loňského února, zmínila ČTK. Věřitelé si pak v září odhlasovali řešení úpadku formou reorganizace. Státní zástupkyně tehdy vyjádřila obavy, že dlužník může návrhem na povolení reorganizace sledovat nepoctivý záměr, snahu o prodlužování insolvenčního řízení a vyvádění majetku z personálně propojené společnosti WCA Holding, do níž směřovaly stovky milionů korun investorů dlužníka.

Asociace pro transparentnost investičního trhu již dříve k WCA uvedla, že jde o takzvaný alternativní fond. Tyto fondy sice eviduje Česká národní banka, ta ale nad jejich činností nevykonává dohled. Alternativní fondy nesmějí nabízet své služby a produkty veřejně a měly by cílit na kvalifikované investory.

Typickými investory WCA byli ale často lidé důchodového věku. Jedním z věřitelů fondu je také šumavská obec Modrava, která do něj vložila stovky milionů korun.

Do miliardových výšin se škoda vyšplhala podle detektivů z NCOZ zejména kvůli tomu, že se šéf firmy snažil celý systém držet v provozu co nejdéle, a vše nasvědčuje rovněž tzv. Ponziho schématu. Za názvem tohoto typu švindlu je jméno Charlese Ponziho, který na počátku 20. století působil v Severní Americe a poprvé takový postup použil.

Při těchto machinacích jsou oběti nalákány ke značně výhodným investicím, údajné výnosy jsou ale obětem vypláceny z investic dalších lidí, kteří rovněž naletí. Tento proces funguje jen do té doby, dokud přicházejí noví investoři, přičemž část z nich nikdy své peníze neuvidí.

„Kriminalisté NCOZ doporučují občanům zvýšenou obezřetnost a ostražitost v souvislosti s investicemi finančních prostředků do produktů, které slibují neobvykle vysoké zhodnocení, neboť s podobným druhem trestné činnosti se policie opakovaně setkává,“ dodal Ibehej.