Článek
Původně případ projednával jako pokus o těžké ublížení na zdraví a obecné ohrožení. Na základě doporučení Vrchního soudu v Praze však věc přehodnotil. „Je zřejmé, že zde máme mimořádný případ člověka, který se nedokázal vyrovnat s rozchodem, s určitou zradou,“ konstatoval soudce Jan Hostaš.
Při rozhodování o výši trestu zohlednil senát to, že Bubla od začátku svou vinu přiznával, žil předchozí řádný život, projevil upřímnou lítost a uhradil veškeré způsobené škody. Proto mu soud vyměřil šestiletý trest, který si muž odsedí ve věznici s ostrahou.
Obžalovanému přitom hrozilo až dvacet let. Jeho obhájce Jan Lego byl s rozsudkem, jenž zatím není pravomocný, spokojený. „Soud k tomu přistoupil lidsky,“ ocenil Lego. Podle něj šlo o výjimečný exces v životě obyčejného kluka.
Umístil před dům výbušninu a na dálku ji odpálil. Policisté už muže obvinili
Motivem skutku, který se stal v noci z 19. na 20. února ve Vančurově ulici, byla žárlivost. Krabička naplněná kovovými součástkami a střelným prachem explodovala ve chvíli, kdy se k ní přiblížil 42letý muž. Ten naštěstí utrpěl jen lehká zranění.
Policie Bublu za několik dní vypátrala. Kriminalistům sdělil, že útočil na přítele své někdejší partnerky. To zopakoval ve středu před soudem. „Zpětně nechápu, jak jsem takovou věc mohl udělat,“ kál se Bubla.
Spouštěčem byla podle něj chvíle, kdy zjistil, že mu bývalá partnerka lhala a má vztah s jiným zadaným mužem. „To mě hrozně ranilo… Byl jsem z toho vyřízenej. Měl jsem pocit, jako kdyby mi hořelo v hlavě,“ líčil dramatické okamžiky.
Obžalovaného hned napadlo, že se chce muži pomstít. „Přemýšlel jsem o kataně (samurajský meč - pozn. red.), kuši, jedu, zkrátka o všem, čím bych mu mohl ublížit,“ připustil Bubla.
Představoval jsem si, že bude trpět
Nakonec se inspiroval v seriálu a rozhodl se sestrojit bombu. Na internetu následně hledal potřebné informace. „Provedl jsem zkoušku. Vyrobenou bombu jsem přivázal k pařezu a odpálil ji,“ popisoval. Jeho svět se zúžil na to, aby muže potrestal. „Představoval jsem si, že bude trpět, kulhat nebo tak něco,“ uvedl dále.
V osudný večer na poškozeného počkal, až přijede z práce. „Přišel ke krabici a prohlížel si ji. Ztratil jsem odvahu to odpálit. Třásl jsem se a měl jsem pocit, že u toho stojí věčnost. Najednou se mi rozsvítilo v hlavě, že dělám strašnou věc. Ale nervozitou nebo tikem jsem ovladač zmáčkl a bomba vybouchla,“ popsal obžalovaný.
Řekl, že rána byla obrovská. Viděl ještě zraněného, jak padá k zemi. Následně z místa utekl. „Nechtěl jsem ho zabít, proto jsem použil jenom část střelného prachu,“ podotkl.
Znalci se shodli, že šlo o promyšlený čin, nikoli zkrat. V dané době netrpěl obžalovaný žádnou duševní poruchou a jednal s rozmyslem.
Žárlivec z Domažlicka odpálil na sídlišti bombu. Podle soudu by to mohl být pokus o vraždu
