Článek
David Bezvoda ze Stračova na Královéhradecku se přiznal, že loni v říjnu v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku zabil pro peníze třiaosmdesátiletou Irenu Uhlířovou. Z bytu stařenky pak rychle zmizel a odnesl si minimálně 120 tisíc korun v hotovosti, vkladní knížku s vkladem přes 350 tisíc, šperky, osobní doklady oběti a různé písemnosti. Nyní mu hrozí až patnáct let vězení.
Bezvoda hrál na automatech od svých šestnácti let. Prohrával a jeho dluhy narůstaly. Předloni vnikl tajně do domku své babičky, ukradl tam dvě vkladní knížky, vybral z nich přes 1,5 miliónu korun a naházel je do automatů. Stejně naložil i s 80 tisícovkami, které sebral své družce, s níž žil v Hradci Králové. "Když měl peníze, byl jako smyslů zbavený. Nedokázal myslet na nic jiného než na automaty," vypověděla jeho přítelkyně v přípravném řízení.
150 000 jako impuls k útoku
V osudném měsíci pracoval Bezvoda u firmy, pro níž objížděl držitele pevných linek a nabízel jim laciné telefonování. Osaměle žijící důchodkyně Uhlířová byla jednou z jeho klientek. "Pozvala mě do bytu, nechtěla dojednávat smlouvu na chodbě. Byla velmi hovorná. Považovala mě za důvěryhodného člověka, měl jsem sako a kravatu," vyprávěl Bezvoda soudcům.
Podle jeho slov se ženě v jedné chvíli vysypala z tašky větší suma peněz. "Odhadoval jsem to asi na 150 tisíc. To byl pro mě impuls, vrhl jsem se na ní, srazil ji na zem a pak jsem do ní kopal," popsal svůj útok proti stařence.
Stará paní zemřela velmi rychle na zranění hlavy a krku, pitva u ní objevila i zlámaná žebra. Objevena byla po pěti dnech, když bylo sousedům divné, že nevychází z bytu, a tak zalarmovali policii.
Kriminalistům trvalo přesně měsíc, než Bezvodu v polovině listopadu zatkli. Od té doby je ve vazbě, píše lítostivé dopisy vyšetřovatelům i soudcům a přemítá, kolik let stráví za mřížemi.
"Policisté mi říkali, že podle jejich zkušeností nedostanu deset nebo patnáct let, ale méně. I oni poznali, že nejsem žádný chladnokrevný vrah, ale obyčejný kluk, který do toho prostě spadl," napsal mj. předsedovi soudního senátu Miroslavu Mjartanovi. Když Mjartan jeho dopis při hlavním líčení četl, Bezvoda vzlykal do kapesníku.
Vyhlášení rozsudku bylo plánováno na pátek, ale protože se ke slyšení nemohla dostavit znalkyně z oboru psychologie, hlavní líčení muselo být odročeno.