Hoteliér bral za covidu dotace, i když ubytovával. Stát to tak chtěl, řekl soud a zprostil ho viny

Svičarský, který byl stíhán za dotační podvod, podle státní zástupkyně v žádosti o státní příspěvek tvrdil, že z důvodu vládních nařízení během pandemie měl svůj hotel Garni v Tachově zavřený, ačkoliv ve skutečnosti za úplatu ubytovával agenturní dělníky, což tehdy povolovala výjimka ministerstva zdravotnictví.

„Stát to vlastně tehdy takhle nastavil, že pokud jsou v ubytovacím zařízení ubytovány osoby na základě výjimek z krizových opatření, tak to nebrání tomu, aby jejich provozovatelé mohli žádat o dotaci, a to dokonce na všechny pokoje včetně těch, které byly fakticky obsazeny těmito výjimkami,“ uvedla předsedkyně senátu Michaela Řezníčková.

Podle ní za takové situace nelze konstatovat, že by se obžalovaný dopustil protiprávního jednání, když žádal o dotaci na celkový počet pokojů, tedy i na ty, kde měl ubytované agenturní dělníky. „Jeho žádost tak nebyla v rozporu s podmínkami dotace, pokud je takto její poskytovatel stanovil,“ dodala Řezníčková.

Při odůvodnění zatím nepravomocného rozsudku soudkyně poukázala především na výpověď úředníka z ministerstva pro místní rozvoj Richarda Nikischera. Ten uvedl, že i když podmínky k získání dotace skutečně hovořily o tom, že bude poskytnuta pevnou částkou na pokoj za dobu, kdy byla ubytovací zařízení v důsledku vládou přijatých opatření uzavřena, později k tomu Státní fond podpory investic přidal svůj vlastní výklad, podle kterého mohli o státní příspěvek žádat i hoteliéři, kteří ubytovávali osoby, na něž se vztahovala výjimka z vládního nařízení.

„Chápu paní státní zástupkyni. Já sám bych se na první čtení této dotační výzvy také domníval, že celá provozovna měla být ze sta procent uzavřená a žádné výjimky neměly v tomto směru fungovat. Pozdější výklad poskytl fond bez toho, aby to s někým z ministerstva jako poskytovatelem dotace konzultoval,“ uvedl Nikischer.

„Jak se mi to může zdát osobně nelogické, byl výklad fondu takový, jaký byl, a žadatelé se tím řídili, tak by to mohlo být v pořádku,“ dodal.

Zástupce Státního fondu podpory investic Roman Birkáš uvedl, že nebyl důvod z výčtu žadatelů o dotaci vynechat ubytovací zařízení, která mohla být otevřená.

Na dotaz státní zástupkyně Jany Fišerové, jak jde dohromady takový postup, kdy se dotovaly i pokoje, které byly obsazené a placené ubytovanými osobami, s účelem dotačního programu, Birkáš odpověděl, že covidové restrikce měly negativní dopad na veškerá ubytovací zařízení.

„A výše dotací byla tedy pro každého stejná, nebo se to nějak rozlišovalo právě z důvodu, že ne všichni měli možnost dál ubytovávat?“ navázala žalobkyně další otázkou.

Podle Birkáše nikdo nezkoumal, co se v covidovém období v ubytovacích zařízeních dělo. „I kdyby byla jejich kapacita plně naplněna, nikdo by to neřešil. Kontroloval se pouze doložený certifikát o třídě a kategorii, zda odpovídá počet pokojů a jestli žadatel poskytoval ubytovací služby i před covidem,“ vysvětlil státní úředník.

Rozpor v tom, že vše mělo být v pořádku, ale zároveň se ministerstvo přihlásilo s nárokem na náhradu škody za poskytnutou dotaci, Birkáš vysvětlil tím, že jde o standardní postup.

„Pokud je vedeno trestní řízení, vždycky stanovujeme částku poskytnuté dotace jako škodu, kdyby se skutečně na něco přišlo a bylo něco porušeno,“ dodal svědek.

Soudkyně v rámci zprošťujícího rozsudku odkázala ministerstvo s požadovaným nárokem s nárokem na náhradu škody do občanskoprávního řízení. Zároveň rozhodla o  vrácení částky více než dvou milionů korun Svičarskému. Peníze mu policie zajistila na počátku trestního řízení.