Hořící kříže a další čarodějnické rituály. Za terorizování souseda poslal soud ženu do ústavu

Podle státní zástupkyně bylo jednání obžalované surové až trýznivé, kdy poškozený prožíval neustálý stres a strach. „Významným způsobem tak narušila jeho běžný rodinný život,“ řekla žalobkyně a proti rozsudku se namístě odvolala.

Před soudem Goubejová vinu přiznala. „Je mi to líto, co všechno se stalo. Rodině jsem poslala omluvný dopis,“ soukala ze sebe se slzami v očích. Podle znalkyně Evy Navrátilové trpí obžalovaná žena vážnou psychickou poruchou, což mělo vliv na její chování. „Není schopna odlišit realitu od bludných představ. Je nevyzpytatelná a pro společnost nebezpečná,“ citovala soudkyně ze znaleckého posudku. Své chování tak v důsledku nemoci nedokázala plně ovládat a ani rozpoznat jeho nebezpečnost a s tím spojené právní důsledky.

„Chování obžalované výrazně ovlivnila nezaviněná duševní choroba. Podle znalců jednala ve stavu podstatně snížené příčetnosti. Jako významnou polehčující okolnost soud vnímá také její vyjádření, podle kterého si uvědomila, že něco špatného provedla,“ uvedla předsedkyně senátu Michaela Řezníčková s tím, že jiný než podmíněný trest tak nepřicházel v úvahu.

Soud také upozornil na to, že chování obžalované výrazně zasáhlo do života rodiny poškozeného. „Zejména jde o závažný následek u napadené ženy, u které se po útoku po útoku obžalované rozvinula posttraumatická stresová porucha,“ dodala Řezníčková.

Poškozený Martin B. (39) uvedl, že při koupi hájenky na polosamotě poblíž malé vesničky na Tachovsku netušil, jaké peklo na něj čeká od majitelky jediného domu v sousedství. Rozsypávala mu kolem plotu sůl, zapalovala dřevěné kříže nebo na něho sesílala kletby pomocí různých vúdú figurek, které připichovala na okolní stromy. To i za hlasitého křiku, aby chcípl.

Když se Martin B. do hájenky v roce 2016 nastěhoval ještě jako svobodný, neměl podle svých slov se sousedkou žádný problém. „Byla trochu zvláštní, ale kdo dneska není. Normálně jsme spolu vycházeli a vypomáhali si. Po čtyřech letech jsem se oženil, a když se ke mně nastěhovala manželka se dvěma malými dětmi, začala být nepřátelská, až její chování přerostlo doslova v nevraživost,“ vzpomínal muž.

Podle jeho slov to začalo různými udáními. „Nejdříve na mě, že jí lezu do baráku a beru věci nebo že vykrádám chalupy v okolí. Obvinila mě i z toho, že v lese pytlačím. Musel jsem pořád chodit na policii něco vysvětlovat a obhajovat se,“ popisoval Martin B. počáteční peripetie. Denně dostával i deset esemesek, kde mu Marie G. psala, že je zdechlina, zloděj a že mu vydlabe oči a uřeže ruce. Křičela na něj přes plot, že je zrůda a patří do hrobu.

Později si vzala žena na paškál i partnerku Martina B. „Všude o ní rozhlašovala, že je nymfomanka. Chodila ji pomlouvat i do zaměstnání nebo na sociálku, že ohrožuje výchovu dětí. Nadávala jí, že je kurva, špína a matrace. Pak nás začala doslova terorizovat těmi čarodějnickými zaklínadly,“ vzpomínal dále muž.

Děsivých rituálů nebyly ušetřeny ani obě nezletilé děti. „Přijížděli jsme například ze školy a ona stála na cestě s hořícím křížem a řvala na nás, že jsme zrůdy, kterým vydloube oči, a že si zasloužíme zdechnout. Nebo jindy zase na nás mávala bílým prostěradlem s červeným nápisem „Smrt“. Na stromy kolem našeho baráku vypalovala šibenice a zapichovala do nich děsivé figurky. Děti byly vystrašené už jen z její zahrady, která byla plná strašidelných figurín,“ líčil Martin B. další nepříjemnosti.

I když podle svých slov není žádný zbabělec, sousedka mu skutečně naháněla strach. „Jsem myslivec, chodím v noci po lese a máloco mě překvapí. Ale té ženské se fakt bojím. Když jsem třeba řezal na zahradě motorovou pilou a měl sluchátka, pořád jsem se ohlížel a měl strach, že se ke mně přiblíží a bodne mi třeba nůž do zad,“ přiznal Martin B.

Protože řádění sousedky musela jeho rodina snášet téměř dennodenně, rozhodl se na ni podat letos na jaře trestní oznámení. „To už opravdu bylo k nesnesení a už jsem si řekl, že to takhle nemůžu dál nechat. S tou ženskou nebyla žádná kloudná řeč. Kolikrát jsem měl cukání ji vyplesknout. Ale udělám to a půjdu sedět? Ne, neuděláte nic a musíte se spolehnout, že se domůžete spravedlnosti skrze právní systém. Jenže ten začne fungovat, až když se něco stane. V našem případě napadení manželky,“ pokračoval muž.

K tomu došlo první červnový týden, asi měsíc po podání trestního oznámení. „Volala mi policie, že manželka je dobitá, že ji napadla sousedka asi 80 metrů za barákem. Je tam taková strouha, do které ji srazila, sedla si na ni a začala ji tlouct. Přitom se jí palci snažila vydloubnout oči,“ popsal útok Martin B. s tím, že od té doby je manželka v péči psychiatra.

Co stojí za nenávistným chováním sousedky, nedokáže s jistotou říci. „Všichni se mi snaží podsunout teorii, že je do mě zamilovaná. Ale nikdy se v tomhle duchu neprojevila. Pravda je, že spouštěčem psychoteroru byla moje partnerka. Přitom sousedka má manžela, který s ní v domě bydlí a je v důchodu. Je to docela fajn člověk. Jasně jsem mu ale řekl, že mu to dávám za vinu, že nechá svoji manželku takhle někoho terorizovat,“ uzavřel Martin B.