Článek
Hoffmanna původně odsoudil pražský městský soud ke čtyřem letům nepodmíněně za to, že v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, nařídil zastavit vysílání Československého rozhlasu.
Uznal jej však vinným ze zneužití pravomoci, a nikoli z vlastizrady, jak požadovala obžaloba. Podařilo se totiž jednoznačně prokázat jen to, že Hoffmann nařídil vypnutí vysílačů. Chyběly důkazy, že tak učinil po předchozí dohodě s cizí mocí. Odvolací senát se pak s tímto názorem ztotožnil.
Podle předsedy odvolacího senátu Roberta Fremra Hoffmannův čin naplňuje všechny znaky sabotáže podle tehdy platných zákonů, protože Hoffmann svým jednáním prokazatelně poškodil tehdejší legální státní zřízení.
Zvažuje dovolání
Po vyhlášení rozsudku novinářům řekl, že je verdiktem rozčarován. "Spoléhal jsem, že u vrchního soudu se konečně prosadí spravedlnost, ale jak je vidět, společenská objednávka dolehla i k vrchnímu soudu," prohlásil Hoffmann. Dodal, že až dostane předvolání k nástupu do vězení, podřídí se i přes svůj vysoký věk a špatný zdravotní stav. Hoffmannovi letos bylo 79 let. Jeho obhájce Kolja Kubíček ale novinářům řekl, že za takové situace by podal soudu návrh, aby jeho klient nemusel vzhledem ke svému chatrnému zdraví trest podstupovat.
Hoffmann uvedl, že se pokusí verdikt ještě zvrátit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu.
Jakeš a Lenárt byli úspěšnější
Z komunistických funkcionářů se z vlastizrady právě v souvislosti se srpnem 1968 zpovídali už jen Milouš Jakeš a Jozef Lenárt. Pražský městský soud a následně i odvolací instance je však definitivně zprostily viny.
Stíhání vysokých komunistických politiků
Karel Hoffmann - Vrchní soud jej poslal na 6 let do vězení za sabotáž v srpnu 1968.
Miroslav Štěpán - Soud uznal v roce 1990 šéfa městského výboru KSČ v Praze vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v roce 1988. Po odpykání poloviny trestu byl podmínečně propuštěn.
František Kincl - Předlistopadový ministr vnitra dostal v roce 1992 trest tři roky vězení kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. V témže procesu byli odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB.
Miloš Jakeš a Jozef Lenárt - Oba byli podle pravomocného verdiktu zproštěni obžaloby z vlastizrady v kauze z roku 1968. Z bývalých předních komunistických funkcionářů, kteří se měli před 35 lety podílet na přípravě takzvané dělnicko-rolnické vlády, je kromě Jakeše a Lenárta nyní naživu již jen Vasil Bižak. Ten je však slovenským občanem a je stíhán tamními úřady.
Lubomír Štrougal - Soud osvobodil bývalého československého premiéra a ministra vnitra v roce 2002. Obžaloba jej vinila z toho, že jako šéf vnitra v roce 1965 překazil trestní stíhání skupiny příslušníků StB podezřelých z vraždy tří lidí.
Jaromír Obzina - Bývalý ministr vnitra čelil obžalobě kvůli akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Obzina v lednu zemřel.
Josef Jung - Další komunistický ministr vnitra se podle obžaloby v roce 1978 podílel na nezákonném vystěhování spisovatel Pavla Kohouta do ciziny. Soud jeho stíhání v únoru kvůli promlčení podruhé zastavil. Žalobci si proti rozhodnutí podali stížnost.
