Článek
Pokladní dostala okamžitého padáka poté, co její nadřízení zjistili, že si v rozporu se skutečností napsala během roku o 558 hodin víc, než které byla opravdu fyzicky v práci. Hodiny samozřejmě dostala zaplacené.
Žena výpověď napadla u znojemského okresního soudu s tím, že do práce chodila „načas“ a všechny své povinnosti plnila, což by nešlo, pokud by v práci nebyla. Navíc za celou dobu nedostala žádnou výtku.
Firma snadno dokázala, že žena fyzicky v práci nebyla a hodiny si vykazovala fiktivně, neboť provedla analýzu kamerových záznamů z kasina. Připomněla, že žena vykonávala vedoucí pozici a požívala důvěry, která byla zjištěním o fiktivních hodinách narušena.
Znojemský soud vyhazov potvrdil, ovšem žena se odvolala a spor putoval ke krajskému soudu v Brně. Ten měl na věc jiný názor.
„V posuzovaném období byla fyzicky přítomna na pracovišti v menším rozsahu, než jaký vykázala, své pracovní povinnosti si přesto řádně a včas splnila tak, že úsek, na kterém zastávala vedoucí pozici, bez problémů fungoval,“ uvedli brněnští soudci s tím, že nedošlo k hrubému porušení pracovních povinností, a výpověď tak označili za neplatnou.
Důležitá je i důvěra
Tentokrát se odvolal zaměstnavatel a případ putoval před Nejvyšší soud. Tam senát v čele s Miroslavem Hromadou v rozhodnutí, které soud zveřejnil v těchto dnech na úřední desce, vyhazovat potvrdil, když upozornil právě na aspekt porušené důvěry.
„V konkrétním případě může být podstatně významnější narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele než eventuální výše škody,“ zamysleli se soudci.
Nejvyšší soud sice uznal, že žena své povinnosti plnila a ochotně zaskakovala i za absentující kolegyně, na druhou misku vah ale soud položil značný rozsah fiktivních hodin a jejich maskování před zaměstnavatelem.
„Míra narušení vzájemné důvěry je navýšena tím, že žalobkyně byla sama vedoucí zaměstnankyní, proto nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobkyni dále zaměstnával, byť jen po výpovědní dobu,“ zakončil Nejvyšší soud.