Hlavní obsah

Hlavní pokladní si napsala stovky fiktivních hodin. Soudy se přely, zda je to důvod k výpovědi

3:01
3:01

Poslechněte si tento článek

Brno

Měl by dostat zaměstnanec, který si nepoctivě vykáže odpracované hodiny, výpověď, nebo to není nic tak strašného, neboť práce byla vlastně odvedena i za kratší časový úsek a zaměstnavatel si měl chyby všimnout. O to se přely soudy v případu hlavní pokladní jihomoravského kasina, která si psala hodiny, ačkoli nebyla v práci. Výpověď nakonec potvrdil až Nejvyšší soud.

Foto: Petr Kozelka, Novinky

Budova Nejvyššího soudu v Brně.

Článek

Pokladní dostala okamžitého padáka poté, co její nadřízení zjistili, že si v rozporu se skutečností napsala během roku o 558 hodin víc, než které byla opravdu fyzicky v práci. Hodiny samozřejmě dostala zaplacené.

Žena výpověď napadla u znojemského okresního soudu s tím, že do práce chodila „načas“ a všechny své povinnosti plnila, což by nešlo, pokud by v práci nebyla. Navíc za celou dobu nedostala žádnou výtku.

Firma snadno dokázala, že žena fyzicky v práci nebyla a hodiny si vykazovala fiktivně, neboť provedla analýzu kamerových záznamů z kasina. Připomněla, že žena vykonávala vedoucí pozici a požívala důvěry, která byla zjištěním o fiktivních hodinách narušena.

Znojemský soud vyhazov potvrdil, ovšem žena se odvolala a spor putoval ke krajskému soudu v Brně. Ten měl na věc jiný názor.

„V posuzovaném období byla fyzicky přítomna na pracovišti v menším rozsahu, než jaký vykázala, své pracovní povinnosti si přesto řádně a včas splnila tak, že úsek, na kterém zastávala vedoucí pozici, bez problémů fungoval,“ uvedli brněnští soudci s tím, že nedošlo k hrubému porušení pracovních povinností, a výpověď tak označili za neplatnou.

Důležitá je i důvěra

Tentokrát se odvolal zaměstnavatel a případ putoval před Nejvyšší soud. Tam senát v čele s Miroslavem Hromadou v rozhodnutí, které soud zveřejnil v těchto dnech na úřední desce, vyhazovat potvrdil, když upozornil právě na aspekt porušené důvěry.

„V konkrétním případě může být podstatně významnější narušení nezbytné vzájemné důvěry ve vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele než eventuální výše škody,“ zamysleli se soudci.

Nejvyšší soud sice uznal, že žena své povinnosti plnila a ochotně zaskakovala i za absentující kolegyně, na druhou misku vah ale soud položil značný rozsah fiktivních hodin a jejich maskování před zaměstnavatelem.

„Míra narušení vzájemné důvěry je navýšena tím, že žalobkyně byla sama vedoucí zaměstnankyní, proto nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobkyni dále zaměstnával, byť jen po výpovědní dobu,“ zakončil Nejvyšší soud.

Pár hodin po útoku střelce z fakulty zavolal na tísňovou linku a řekl, že bude zabíjet. Vyvázl s podmínkou

Krimi

Výběr článků

Načítám