Článek
V Hustopečích nad Bečvou v Olomouckém kraji v pátek odpoledne vykolejilo pět vagonů s benzolem. Ten poté začal okamžitě hořet, na místo proto vyjelo velké množství hasičů ze zvláštního stupně požárního poplachu. Vzlétl i vrtulník letecké služby s bambivakem. Celkem hoří 15 ze 17 cisteren. V každé může být až 60 tun benzolu. Šlo o látku, která byla vyrobena v chemičce DEZA ze skupiny Agrofert.
Benzol je v tabulce s karcinogenními dopady na lidi, která spadá pod WHO, v první kategorii. „V tabulce je asi čtyřicet látek, mezi nimi právě i zmíněný benzol. U aktuálního požáru jsem viděla fotku, kde hasiči nemají na obličeji dýchací masku. Z toho mě úplně jímá hrůza,“ popisuje Novinkám Havlíková, která hasičům radí s tím, jak čistit jejich zasažené hasičské obleky, auta, ale i veškeré vybavení od podobně nebezpečných látek.
Podle ní nepomůže ani to, když jsou hasiči bez ochrany dýchacích cest od požáru vzdáleni 100 metrů.
Ovzduší v okolí monitoruje hasičská laboratoř, podle ní nejsou v ovzduší překročeny limity škodlivin. Lidem, kteří nejsou v bezprostřední blízkosti požáru, tedy nic nehrozí. Nadále však platí, že nemají větrat a zbytečně se zdržovat venku.
Fotografie hasičů u požáru bez dýchacích masek
Způsobuje rakovinu a leukémii
Hasiči podle ní vdechují látku, která může způsobit kromě rakoviny plic i leukémii. „Je to v podstatě krevní jed. Do těla vstupuje dýchacím ústrojím, tedy inhalačně. Což hasiči v momentě, kdy mají nasazený dýchací přístroj s maskou, dokáží rychle odizolovat a žádné karcinogenní a nebezpečné látky nevdechují,“ popisuje dál. Kromě toho, že se do těla látky dostávají inhalačně, mohou se dostávat i skrze póry.
Benzol
Benzol je směs látek vznikající při koksování. Základní složkou je benzen, dále toluen, xyleny a další látky. Získává se vypíráním koksárenského plynu pracím olejem.
Jde o čirou toxickou kapalinu s karcinogenními účinky olejového zabarvení s charakteristickým zápachem. Jde o hořlavinu I. třídy. Hořením se uvolňují saze.
Benzol se využívá při výrobě plastů.
Nejčastěji se tak stává v případech, kdy hasiči obleky nevyčistí a při dalším zásahu si to stejné oblečení, ve kterém zasahovali u podobných požárů, znovu obléknou.
„Pokud oblečení nevyperou, tak se stane, že v něm nebezpečné látky zůstanou a poté se jim do těla, a to i opakovaně, dostávají přes póry, které se jim při zásazích mohou rozšířit až 400krát. Všechno jim pak jde opakovaně zpátky do kůže a těla. To samozřejmě vede k rakovině, stejně jako k dalším kardiovaskulárním chorobám,“ uvádí Havlíková.
Na nádraží na Přerovsku už hodiny hoří cisterny s jedovatým benzolem
Jako úplně ideální popisuje švédský model. Hasiči ještě na místě zásahu svléknou zasažené oblečení, uloží ho do tašek a na stanici jej okamžitě po příjezdu začnou prát a dekontaminovat a ve zkratce látky rozpustí.
„V současné době toto dělají hasiči ve Středočeském kraji na Mladoboleslavsku a hasiči v Jihomoravském kraji,“ popisuje Havlíková s tím, že model dodržuje i několik dobrovolných jednotek. Voda z praček na stanicích se následně zachytává a dále speciálně likviduje.
Samotný hasič by se měl maximálně do hodiny od příjezdu na stanici důkladně umýt. „A maximálně do tří hodin provést tu dekontaminaci, protože díky tomu pak nedochází k fixaci látek do oblečení,“ dodává. To je následně důležité i proto, že se karcinogenní látky neroznáší po stanici.
Havlíková vlastní firmu KTH Chem z Prahy, která se jako jediná v republice specializuje na čištění zasažených hasičských pomůcek. Sami si vedou výzkum, vývoj i samotnou výrobu v Rakovníku. Prostředky na dekontaminaci a dezinfekci dodávají převážně složkám IZS v Česku. Kromě toho ještě hasiče, kteří jejich chemii používají, školí v tom, jak správně ji používat. Speciální řadu F dodávají také do zahraničí.
