Hasič požadoval více peněz za odsloužené pohotovosti, soud se ho zastal

Rozhodnutí hasičského záchranného sboru, který Plačkovi jeho žádost zamítl, nyní soud v rámci projednávané žaloby zrušil a věc vrátil zaměstnavateli k opětovnému posouzení.

Plaček chce zpětně doplatit mzdu za odsloužené pohotovosti v období, kdy byl členem požární jednotky. Hasiči v ní zařazení slouží 24 hodinové směny, které se skládají z 16hodinového výkonu služby, na který navazuje 8 hodinová služební pohotovost, kdy hasič musí být fyzicky přítomen na stanici a do dvou minut od ohlášení události připraven k výjezdu.

Plaček tvrdí, že v rámci služební pohotovosti vykonával de facto stejnou činnost jako při běžném výkonu služby. Zatímco ale za 16 hodin práce dostávají hasiči plný služební příjem, za následujících osm v hodin v režimu služební pohotovosti je to jen 30 procent.

„Žalovaný vydal rozhodnutí, aniž by posoudil, jakou žalobce při služební pohotovosti vykonával činnost a jakou měla povahu. Nezabýval se tím, zda nevykazovala známky výkonu služby, ani tím, zda omezení po dobu pohotovosti nebyla natolik zásadní, že je nutné ji považovat za pracovní dobu,“ uvedla před soudem Plačkova právní zástupkyně Michaela Anastázie Písařovicová.

Soud jí dal nakonec za pravdu. „Z našeho pohledu je důležité, aby služební funkcionář zkoumal, co se v rámci služební pohotovosti děje. Pohotovost z povahy věci omezuje toho, kdo ji drží. Je ale strašně důležité se zabývat tím, jak hodně,“ uvedl předseda senátu Lukáš Pišvejc. „Pokud je to tak, že hasič musí být během pohotovosti na služebně připraven v hasičské výzbroji a má třeba dvě minuty na to, aby zareagoval v případě potřeby, tak o nějakém odpočinkovému režimu nemůže být ani řeč a skutečně se to blíží výkonu služby,“ pokračoval Pišvejc.

Jiná situace by podle soudu byla v případě, kdyby se hasič v rámci služební pohotovosti mohl věnovat všemu, co uzná za vhodné. „Měl by možnost například relaxovat v nějaké komfortní zóně, kde by byl k dispozici počítač s herní konzolí nebo třeba masážní lůžko. A zároveň by měl prodlouženou dobu dosažitelnosti,“ vysvětlil Pišvejc. „Za takové situace si pak dokážu představit, že služební pohotovost je honorována nižším příjmem,“ dodal.

K dokreslení pak soud ještě uvedl, že u některých institucí mohou v rámci nařízené služební pohotovosti být zaměstnanci doma, věnovat se svým koníčkům a jen musí mít u sebe telefon. „Poté mají řadu hodin na to, aby se dostali do místa výkonu činnosti. Tady je zcela zřejmé, že daný režim pohotovosti zásadně neomezuje jejich volný čas,“ konstatoval Pišvejc.

Podle soudu nelze akceptovat argument žalované strany, že se principiálně nemusí zkoumat náplň činnost v rámci režimu služební pohotovosti, neboť je daná zákonem. „Je na služebním funkcionáři, aby zjistil skutečný stav. Z toho zjišťování vyplyne nějaký příběh. Dá se předpokládat, že ten hasič je v rámci pohotovosti skutečně omezen tak, že se to blíží službě. Z našeho pohledu mu pak může služební funkcionář zaplatit přesčas nebo změnit povahu služební pohotovosti, například vybudováním nějaké relaxační zóny, či prodloužit dobu, kdy by měl být dotyčný dosažitelný,“ uzavřel soud.