Článek
„Firma Haguess je klíště. Vztah s hlavním městem Praha není vyrovnaný a měli bychom zahájit kroky, které by vedly k ukončení toho vztahu,“ prohlásil jeden z účastníků jednání rady (ze záznamu není patrno který).
Haguess spravoval kartu první čtyři roky, až do roku 2011, kdy od něj převzal provozování Pražského centra kartových služeb pražský magistrát. Haguess nicméně nadále díky platným smlouvám poskytoval programovou podporu systému.
Další z účastníků jednání zase nabídl analogii systému Opencard s autem: „Vyjeli jsme se škodovkou a ona se nám zastavila. Musíme opravit tu škodovku svépomocí a pak musíme přijet autem, kterým bychom jeli pro lepší auto. Nemůžeme jít pěšky pro nové auto.“
„Ta škodovka ale stála jako bentley,“ glosoval další z radních. V té době už opencard stála Prahu více než miliardu korun.
Tehdejší primátor Bohuslav Svoboda (ODS) připomněl problémy obdobné londýnské oystercard, které trvalo deset let, než se podařilo do ní implementovat další aplikace. Svoboda podotkl, že by chtěl problémy s opencard vyřešit za kratší dobu.
Skončil výslech obžalovaných
Během úterý a středy soud vyslechl všechny přítomné obžalované. Všech deset pražských radních a pět úředníků shodně uvedlo, že se necítí vinní a nejednali by jinak.
„Cena se mi zdála obvyklá a nijak nadhodnocená, při jednání rady byla uspokojivě vysvětlena. Pro město mi připadala varianta pokračovat s Haguessem výhodnější,“ prohlásila například bývalá radní Helena Chudomelová.
Vzhledem k nepřítomnosti exprimátora Tomáše Hudečka přečetl soudce Alexander Sotolář jeho vyjádření z přípravného řízení. Hudeček, jako většina obžalovaných, hájil své rozhodnutí názorem právního oddělení. „Dneska bych se za stejných okolností rozhodl stejně,“ tvrdil Hudeček.
Žalobkyně Dagmar Máchová viní politiky a úředníky z toho, že měli v roce 2012 zvýhodnit firmu Haguess, která poskytovala servis a podporu systému Opencard, když s ní bez veřejného výběrového řízení uzavřeli dvě nové smlouvy, ačkoliv údajně věděli, že jsou pro Prahu nevýhodné. Městu tím měli způsobit skoro pětadvacetimiliónovou škodu.
V případě odsouzení jim za porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže hrozí až osm let vězení.
