GIBS prověřuje zásah na filozofické fakultě

„V souvislosti se střelbou na filozofické fakultě v současné době analyzujeme veškeré informace a intenzivně komunikujeme s policií. Dále vyhodnocujeme podněty, které dostáváme od veřejnosti,“ sdělila ve středu bez dalších podrobností Novinkám mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Policejní zásah proti 24letému střelci Davidu Kozákovi na filozofické fakultě, jehož řádění si vyžádalo celkem 14 obětí a dalších 25 zraněných, je obecně hodnocen pozitivně.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opakovaně uvedl, že za postupem policie stojí, a vyzdvihl profesionalitu zásahu.

„Policie zřejmě včasným zásahem zabránila ještě daleko tragičtějšímu průběhu dnešního masakru na FFUK. V budově fakulty bylo objeveno větší množství zbraní a střeliva,“ napsal například ministr na síti X. Obdobně hovořil policejní prezident Martin Vondrášek.

Přesto se ve veřejném prostoru diskutuje o tom, zda policie mohla tragédii zabránit a zda v něčem nepochybila.

Nejen laici, ale i někteří zástupci odborné veřejnosti spekulují nad tím, zda například policie nepodcenila opatření při předcházejícím pátrání po čtyřiadvacetiletém střelci.

Objevuje se i otázka, proč policie vsadila vše na jednu kartu, zaměřila se jen na jednu z několika filozofických fakultních budov, konkrétně v Celetné ulici, a nezaměřila se na všechny. Přitom krátce předtím, než řádění střelce v budově na Palachově náměstí započalo, policejní hlídka v místě byla a pátrala po něm. Budovu však následně opustila a nikdo ji nestřežil.

Zároveň proč o možné hrozbě nezpravila vedení Karlovy univerzity. Vrah, který měl mít podle poznatků policie v Celetné přednášku, zaútočil právě v objektu na Palachově náměstí.

Relevantní diskuse se vedou také například nad tím, jak je možné, že nikomu nepřišlo podezřelé, že mladý student si v krátkém sledu zaregistroval větší množství zbraní, včetně těch dlouhých.

Možné selhání v tomto případě připouštějí i sami policisté, kteří „prověří, zda šlo o selhání systému, nebo jednotlivce“.

Nabízí se také zamyšlení nad tím, proč někdo z policistů neeliminoval střelce dříve, když se několik minut pohyboval na ochozu univerzity, odkud pálil na ulici z dlouhé zbraně, a například novinář jej dokázal téměř po celou dobu natáčet.

Policisté, kteří byli první na místě, však byli vybaveni krátkými zbraněmi, které na danou vzdálenost proti dobře ozbrojenému protivníkovi nestačily, což může být i vzhledem ke zkušenostem z minulosti i slibům po střelbě v Uherském Brodě v roce 2015 taktéž zarážející.

Právě uherskobrodská tragédie odstartovala změny v policejní legislativě a jako poučení vznikly tzv. prvosledové hlídky, které mají být vybaveny balistickými vestami, štíty, dlouhými zbraněmi či zdravotnickým materiálem. Na místě mají být do několika minut.

Odpověď na to, proč tedy zasahující policisté neměli potřebné vybavení, které by střelce eliminovalo a zamezilo by mu během několikaminutového pohybování se po ochozu ostřelování ulice, by mohlo přinést šetření inspekce.