Článek
Recidivista, který ve svých dvaačtyřiceti letech strávil už 20 let za mřížemi, obvinil kriminalisty Romana Leikeba, Jiřího Zemánka a Petra Kölbla z toho, že mu vnukli myšlenku na skok z okna služebny. Poté, co podle svých slov vyskočil z pátého patra, dopadl na střechu o deset metrů níže a zlomil si nohu, jej měli detektivové tvrdě zbít.
Podle policistů se ale muž pokusil o útěk tak, že když na chodbě stanice zhaslo světlo kvůli časovému spínači, udeřil kriminalistu Kölbla, přeskočil přes zábradlí na schodech a pak z třetího patra seskočil na střechu druhého patra, kde jej zadrželi další policisté.
Četné otazníky
Obžaloba stojí hlavně na tvrzení recidivisty, který po policistech požaduje půlmilionové odškodné, a na závěrech soudního znalce z oboru psychologie Jiřího Mezníka, podle něhož je výpověď údajné oběti věrohodná.
Jenže zde podle policistů začínají otazníky. „Znalec by měl mít k dispozici celý spis, jenže GIBS znalci Mezníkovi nedodal znalecký posudek z oboru soudního lékařství, podle něhož na sobě neměl zadržený žádné známky násilí. Ze strany GIBSu v tom vidím jasný úmysl, protože toto jim nehrálo do karet,“ upozornil Kölbl.
Soudní znalkyně Svatava Duchaňová skutečně na těle recidivisty nenašla žádná zranění odpovídající bití či mučení. „Podle skutečně zjištěných a objektivně popsaných zranění nelze prokázat opakované násilí typu úderů pěstmi či kopání na tělo postiženého intenzitou střední a vyšší než střední. Žádné zranění, které by vzniklo tímto mechanismem, nebylo objektivně potvrzeno,“ napsala do posudku.
Verzi o tom, kterak recidivista skočil z deseti metrů na střechu a jen si zlomil nohu, vyvrátil soudní znalec Michal Zelený. „Poranění tohoto rozsahu vznikne při dopadu na zraněnou dolní končetinu z malé výšky, kdy lze akceptovat výšku maximálně 3,5 metru. Při pádu z větší výše, nebo až z deseti metrů, by byl rozsah poranění podstatně větší. Poranění svým rozsahem a charakterem absolutně neodpovídají skoku či pádu z výše 10 metrů,“ uvedl Zelený.
Přestože byl GIBS u události hned informován, vyšetřovatelé se měli dostavit na místo až po čtyřech dnech, přičemž nezajistili otisky ani pachové stopy na okně, z něhož se měl recidivista vrhnout, nestáli ani o kamerové záznamy. Vyšetřování za GIBS vedla Radka Uhlíková, která na inspekci nastoupila teprve několik týdnů před událostí. Případu se chopila přesto, že měla mít v minulosti intimní poměr právě s Leikebem.
„Nejsem schopna říct důvod, proč stopy nebyly zajištěny. Je možné, že někteří svědci mluvili o tom, že bylo otevřené jiné okno než v pátém patře. Nepamatuji si, jestli byla prověřována jiná verze, že mohl poškozený skočit z jiného patra,“ vypověděla Uhlíková u soudu.
Řešili velké případy
Ještě tři měsíce po události chodili policisté dál do práce. „Pracovali jsme ještě na velkých případech, pak se z nás ale ze dne na den stali lumpové,“ zavzpomínal Kölbl. Pro Leikeba si GIBS došel přímo do kanceláře. „Nastoupilo na mě šest chlapů a táhlo mě přes celou stanici s rukama v poutech jako odstrašující případ,“ popsal Leikeb.
Právo oslovilo s prosbou o vysvětlení otazníků v případu i GIBS. „Případ je v současné době v pravomoci příslušného soudu, a proto inspekce nebude do věci vstupovat žádným komentářem,“ odpověděla mluvčí inspekce Radka Sandorová.
Trojice obviněných kriminalistů přitom za poslední dobu patřila mezi nejúspěšnější brněnské detektivy. Odhalila například skupinu posunovačů, kteří ukradli naftu za milión korun, odhalila sadistu napadajícího v Brně ženy nebo rozprášila gang zlodějů škodovek. „A takových akcí bylo mnohem víc. Pak ale všichni uvěří slovu jednoho feťáka,“ posteskl si Leikeb.
Komu nakonec uvěřil senát brněnského Městského soudu, který případ projednává, bude jasno 4. dubna, kdy soudce David Otevřel vynese verdikt.