Galerista Fröhlich je venku z vazby. Zasáhl Ústavní soud

Galerista proto na základě středečního nálezu Ústavního soudu opustil ještě týž den po osmé večer brány pražské ruzyňské věznice a zamířil domů, jak v čtvrtek Novinkám sám potvrdil.

Fröhlicha koncem října už podruhé uznal středočeský krajský soud vinným z prodeje padělaných obrazů slavných českých autorů a poslal ho zatím nepravomocně na 6,5 roku za mříže. Obchodník s uměním má k tomu zaplatit sankci deset milionů korun.

Tentýž senát vedený soudkyní Ivou Říhovou přitom nechal galeristu už loni 19. prosince znovu zavřít do vazby, a to proto, že se prý vyhýbal hlavnímu líčení a opakovaně nedorazil na jednání.

Fröhlich to omlouval pravidelným docházením na rehabilitace po závažné operaci páteře a lékaři nařízeným klidovým režimem. Nestačilo to a na další soudní líčení už ho až do říjnového odsuzujícího verdiktu vozila k soudu vězeňská eskorta. Galerista se po celou dobu neúspěšně snažil o propuštění z vazby, jeho žádosti však Říhová i nadřízený Vrchní soud v Praze opakovaně zamítaly.

Až přišel ve středu zásah nejvyšší soudní instance - Ústavního soudu. A ten byl jednoznačný. Usneseními středočeského krajského z letošního dubna i pražského vrchního soudu z června o prodloužení Fröhlichovy vazby bylo „porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu podle článku 8 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle článku 36 Listiny základních práv a svobod“.

Obě usnesení ústavní senát vedený předsedkyní Danielou Zemanovou zrušil a nařídil souzeného muže propustit na svobodu, což se také ještě týž den stalo. Fröhlich opustil vězení po jedenácti měsících a jednom dni.

„Byl jsem propuštěn ve středu v osm hodin večer z Ruzyně. Soudci mě protiústavně a protizákonně drželi jedenáct měsíců ve vazbě, přestože tam nebyly žádné vazební důvody. Vůbec mě do vazby neměli dávat. I podle Ústavního soudu jsem nic nemařil a nedělal nic špatného, jen chodil na rehabilitace. Přitom jsem v té vazbě málem umřel,“ řekl ve čtvrtek Novinkám Fröhlich.

Nespal prý po propuštění celou noc kvůli bolestem a musí brát silné prášky. Nedostatečná zdravotní péče za mřížemi mu podle jeho slov způsobila, že nyní necítí několik prstů na obou rukou, má problémy se srdcem, vysokou hladinu cukru.

„A teď mám znovu obrovské problémy s krční páteří a hrozí mi nová operace, a to jen kvůli tomu, že mě někdo na sílu držel jedenáct měsíců protiprávně ve vazbě. To přece není normální! Přitom titíž lidé mě mají soudit. Zbytečně jsem trpěl já, moje rodina a děti,“ kroutil nevěřícně hlavou Fröhlich.

„Již v březnu jsme vyslovili při vazebním zasedání názor, že by se mohlo ze strany soudu jednat o jakousi formu mučení, když neposkytuje člověku trpícími obrovskými bolestmi lékařskou péči,“ poznamenal k tomu ve čtvrtek jeden z galeristových obhájců Josef Kešner.

Připomněl, že klient byl vzat do vazby krátce po absolvování náročné operace krční páteře, kdy podstoupil extrakci plotýnky a vsazení implantátu mezi obratle s fixací páteře pomocí čtyř šroubů. Žádal tehdy o odročení hlavního líčení až do ukončení rehabilitací.

Soudkyně Říhová však podle Kešnera tvrdila, že jeho zdravotní problémy po operaci nejsou tak vážné, že se snaží zmařit hlavní líčení, a nechala ho vzít do vazby z důvodu údajné hrozby útěku a pokračování v trestné činnosti.

Za mřížemi vazební věznice přitom skončil poprvé už po svém zadržení v roce 2016 a byl v ní až do následujícího roku, kdy zaplatil kauci 8,5 milionu korun, kterou mu pak postupně soud vrátil.

Nynější druhé Fröhlichovo umístění do vazby však bylo podle Ústavního soudu v rozporu se zákonem. „Dle ustálené soudní praxe pouhá skutečnost, že se obžalovaný nedostavil k hlavnímu líčení, resp. se omluvil, ač byl řádně předvolán, obavu, že se skrývá, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání, neodůvodňuje. Nutnost zabezpečení přítomnosti obviněného na hlavním líčení ani všeobecný zájem na jeho nerušeném a plynulém průběhu nejsou samy o sobě důvodem vazby,“ měl jasno ústavní senát Zemanové, že vazební důvody nenastaly.

Vzetím do vazby nelze podle něj nahrazovat jiné zákonné způsoby zabezpečení účasti obžalovaného. „Zdržování řízení není považováno za akceptovatelný důvod ke zbavení osobní svobody rovněž i v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva,“ upozornil Ústavní soud s tím, že účast Fröhlicha na hlavním líčení bylo možné zabezpečit především jeho předvedením policií anebo pomocí ukládání pořádkových pokut. „Krajský soud těchto prostředků nevyužil,“ pokárali v nálezu ústavní soudci senát Říhové.

Podobný názor jako oni měl podle obhájce Kešnera i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který podal proti závěrům středočeského i vrchního soudu stížnost pro porušení zákona ve Fröhlichův prospěch.

„Ministerstvo spravedlnosti v podané stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Praze a  Vrchního soudu v Praze dospělo ke stejným závěrům jako nyní Ústavní soud, a tedy že došlo těmito soudy k porušování zákona,“ konstatoval Kešner.

Sám Fröhlich připomněl, že již druhý, tentokrát šestiletý trest vězení dostal od senátu soudkyně Říhové i přesto, že i státní zástupce stejně jako poprvé před pěti lety navrhl galeristovo zproštění.

Kromě Fröhlicha dostala v říjnu nepravomocný trest i jeho manželka Eva, a to pět let vězení. Šest let za mřížemi si pak vysloužil také podnikatel Martin Trokan. Oběma soud zároveň uložil peněžité sankce ve výši 600 tisíc korun.

Trojice se podle předsedkyně senátu Říhové dopustila podvodu a způsobila škodu za více než 25 milionů korun. V této části kauzy šlo o 183 obrazů a maleb. Všichni obžalovaní vinu od počátku odmítají a na místě se odvolali k vrchnímu soudu, který se bude případem zabývat již podruhé. Poprvé přitom v září 2021 zrušil původní odsuzující rozsudek z roku 2019, v němž senát Říhové uložil Fröhlichovi dokonce osm let vězení.

„Tento nový rozsudek považuji za fatální a absolutně ho nechápu. Vždyť i znalci, kteří potvrdili pravost těch obrazů, byli už dříve zproštěni obžaloby s tím, že se ničeho nedopustili. I spousta dalších znalců včetně Národní galerie potvrdila tu pravost,“ poznamenal ve čtvrtek ke svému říjnovému odsouzení Fröhlich.

Poukázal přitom na to, že ve druhé větvi případu jej i další lidi jiný senát téhož středočeského soudu vedený Michalem Tomášem obžaloby v prosinci 2022 pravomocně zprostil s tím, že se žádného podvodného jednání nedopustili. Hlavním důvodem bylo přesvědčení soudu, že nebyl prokázán jejich podvodný úmysl.

Ve věci také neexistovala jistota, že celkem 213 uměleckých děl bylo falešných, protože posudky znalců se v tomto ohledu neshodly. Osvobození obžalovaných navrhl i tam také státní zástupce.

V obou větvích případu jde o celkem 396 obrazů, maleb, kreseb a dalších uměleckých děl významných českých autorů, například Josefa Čapka, Josefa Lady, Františka Kupky, Toyen, Jana Zrzavého, Emila Filly, Václava Špály, Jindřicha Štyrského, Kamila Lhotáka a dalších.

Jejich cena se pohybovala od desítek tisíc korun po několik milionů. Podle původní obžaloby však obrazy nechal vytvořit Fröhlich od počátku devadesátých let až do roku 2006 u různých padělatelů, sehnal si k nim také falešné znalecké posudky.

Jeden z domnělých padělků, konkrétně obraz Emila Filly Zátiší s dýmkou a hrozny, který prodali manželé Fröhlichovi za 1,5 milionu korun, si na radu privátního bankéře pořídila herečka Jiřina Bohdalová, která je v případu jednou z poškozených. Ta si pak ale nechala zpracovat znalecký posudek, který konstatoval, že se nejedná o padělek, ale o originální Fillovo dílo.