Článek
V roce 2001 daroval v domě žijící muž, tehdy ještě se svou manželkou, nemovitost svému synovi a jeho manželce. V darovací smlouvě bylo ujednáno zřízení věcného břemene s tím, že dvojice má nárok na doživotní užívání jedné místnosti, WC a koupelny v každém patře domu. K tomu ujednání zmiňovalo i právo na odběr energií, samozřejmě po zaplacení, právo přijímat návštěvy nebo vjíždět na pozemek.
Jenže dům skončil v exekuci a v roce 2021 byl prodán. O rok později už na okresním soudu ležela žaloba nového vlastníka, který se domáhal zrušení části darovací smlouvy o věcném břemenu a také zrušení břemene v katastru nemovitostí.
„Smluvní ujednání, jímž bylo věcné břemeno zřízeno, je neplatné pro neurčitost, neboť z něj není patrné, jaké konkrétní části domu (místností) se týká, a brání tak žalobkyni v řádném užívání nemovitostí,“ stálo v žalobě.
Okresní soud firmě vyhověl, odvolací soud pak sice nezrušil část darovací smlouvy, ale souhlasil s výmazem břemene z katastru. Argument soudu byl takový, že se jedná o velkou vilu a není jasné, k jaké části vlastně břemeno patří.
Věděli, co kupují
Důchodce, jehož manželka už dříve zemřela, se bránil dovoláním a upozornil, že využívá jen jednu místnost, koupelnu a WC v prvním a druhém patře. Připomněl také, že břemeno bylo řádně zaneseno v katastru a že kupující firma dobře o situaci věděla, přesto do dražby šla. Cena byla navíc snížena právě o hodnotu věcného břemene.
Senát Nejvyššího soudu v čele s Jiřím Němcem se pak postavil na seniorovu stranu a zrušil verdikt obou soudů. Připomněl přitom, že soudy se vůbec nepokusily věcné břemeno konkretizovat například z kontextu a účelu, k němuž mělo užívání daných místností sloužit. Uvedl také, že je chybou při neurčitosti části věcného břemene toto šmahem zrušit celé.
Případ se tak vrací na začátek a soudy budou muset respektovat rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Zvrátí Ústavní soud podmínku pro znásilňujícího otčíma? Nepravděpodobné, míní bývalý ústavní soudce
