Článek
"Provozovatel vozidla musí oznámit na výzvu policie, krajského nebo obecního úřadu, kdo auto řídil. Ustanovení v zákoně o přestupcích z roku 1990 mu však dává možnost mlčet, vymlouvat se a zapírat, pokud se odvolá na to, že auto řídila blízká osoba," řekl Právu Svátek.
Důkazy musí shánět policisté
Přitom platí, že shánět patřičné důkazy musí posléze policisté. Jak Svátek, tak Tomáš Beran z D.A.S. pojišťovny právní ochrany, a. s., označují možnost odvolání majitele vozidla na to, že řídila osoba blízká, za snadno zneužitelnou.
"Je to nesmyslné ustanovení ve správním řádu, v zákoně o přestupcích a v Listině práv a svobod. Chrání lidi, kteří jsou natolik amorální, že nejsou ochotní říci, kdo se trestného činu dopustil, a způsobil tím škodu, nebo v horším případě někoho zabil," uvedl Svátek.
Policie by měla zajistit stopy
"Kdykoli nechytnou viníka policisté, nejlépe přímo za volantem, může říci, že s ním jela ve voze osoba blízká. Může odmítnou určit, kdo to byl, aby ji chránil," doplnil Beran s tím, že podobných případů, kdy policisté slyší formulku o osobě blízké, na českých silnicích přibývá.
Podle něj bude vývoj kauzy Čaš záležet na tom, kdo ji bude posuzovat. "Pokud by se případ vyšetřoval standardně, policisté by sejmuli otisky prstů z volantu, lze udělat i analýzu DNA z vlasů na sedadle. Důkazy by se jistě sehnat daly. Záleží, zda bude politická vůle," uvedl Beran.
| Osoba blízká |
| Ve smyslu ust. § 68 odst. 4) zákona o přestupcích se osobou blízkou rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, manžel a partner. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. |
S ním se shoduje i právník Milan Bělka. "V případě, že se člověk odvolá na blízkou osobu, jsou důležité výpovědi svědků a důkazy, které policie shromáždí - například i pachové stopy a otisky prstů," řekl Právu Bělka.
"Blízká" může být manželka i milenka
"Nejsou-li svědci nehody, pak je obtížné vše dokázat a uložit trest," konstatoval dále Beran. Upozornil na to, že "kdyby to udělal normální smrtelník a nikoli šéf dopravní policie, tak soud řekne, že je to účelová výpověď, které nebude věřit, a dostal by pokutu a trest". Čaš podle Berana spáchal nejméně dva trestné činy - řídil opilý a způsobil ublížení na zdraví.
Právníci se shodli, že dokazování viny je velmi zdlouhavé a obtížné. Mluvčí Policejního prezidia ČR Pavla Kopecká však tvrdí, že argumentace osobou blízkou není jednoduchá. "Jak často se na to havarující řidiči odvolávají, nevím. Podrobné statistiky nevedeme," řekla Právu Kopecká. Osobou blízkou se podle ní rozumí nejen blízcí příbuzní - manželka, děti, rodiče, partner - ale rovněž možné milenky či milenci. "Záleží, zda obviněnému poté uvěří soud," uzavřela Kopecká.
Od prvního července se v zákoně změnilo jen to, že majitel vozu už musí uvést, komu jej případně zapůjčil, což dříve nemusel.
Stíhání za alkohol lze vyklouznout
Další díra silniční novely, kdy může viník vyklouznout, se týká pití alkoholu. Pokud řidiči policie naměří 0,8 promile, jde o trestný čin. Soudy však berou jako důkaz jen krevní zkoušku.
Opilý řidič tak může podstoupit dechový test, když přístroj ukáže 0,8 promile nebo víc, krevní odmítne a trestnímu stíhání se vyhne. Sice za cenu až padesátitisícové pokuty, sedmi bodů a možná i zadržení řidičského průkazu, což by ho stejně neminulo, ale vyhne se až tříletému vězení.