„Jménem zákona.“ Falešný policista šikanoval lidi

Když za přisvojení pravomoci a výtržnictví dostal podmínku, stěžoval si, že nebude moci pracovat v bankovním sektoru. Tvrdil, že to byla jen zábava.

S dovoláním se proto falešný policista obrátil na Nejvyšší soud, aby zrušil roční vězení s podmíněným odkladem na dva roky a aby ho obžaloby zprostil. Soud ale jeho stesky smetl ze stolu.

K činu došlo předloni v srpnu. Muž spolu se svým kamarádem sedl za volant černého Renaultu Trafic, za oknem pustili modrý maják a vydali se hledat nic netušící oběti.

Nejprve zastavili na autobusové zastávce, kde se muž obořil na několik čekajících lidí kvůli tomu, že neměli nasazené roušky. Jeho chování bylo takové, že se jedna z čekajících dokonce rozplakala.

O chvíli později zablokovali cestu ženě, která se na koloběžce vracela z práce. Muž na ni zahartusil, aby jménem zákona zůstala stát. Pak vystoupil a vydal se k ní, přičemž několikrát dlaní bouchl do kapoty svého vozidla. Žena pak vypověděla, že celá situace pro ni byla velmi stresující, neboť se bála, že ji muži naloží a odvezou pryč.

Když se na ženin úkor dost pobavili, vydali se k další autobusové zastávce, kde muž vystoupil a vydal se ráznou chůzí k čekajícím lidem s tím, zda se tu něco neděje, že tu má nahlášenou trestnou činnost, a zda s tím nemají něco společného.

Další dva lidi pak pronásledovali až k domu. Podle rozsudků nižších soudů měli oslovení pocit, že se jedná o policisty v civilu, a z jejich jednání měli obavy.

Muž ve svém dovolání tvrdil, že šlo jen o legraci a nikdo si prý nemohl myslet, že je skutečným policistou. „Jeho jednání nebylo vedeno úmyslem jakkoli narušit klidné soužití občanů, veřejný klid a pořádek či vzbudit ve třetích osobách obavy o jejich bezpečnost, zdraví nebo majetek. Motivem a pohnutkou jednání obviněného byla pouze zábava,“ napsal do dovolání mužův advokát.

Skutek spáchaný pro zábavu odmítlo ve svém stanovisku akceptovat Nejvyšší státní zastupitelství. „Takový motiv je z hlediska obecné morálky hanebnější než motivy jiné – než pouhá lenost či hloupost pachatelů,“ napsal nejvyšší žalobce.

Senát Nejvyššího soudu v čele s Jiřím Pácalem v rozhodnutí, které má Právo k dispozici, upozornil, že muž vystupoval velmi autoritativně, což mimo jiné u jedné ze svědkyň vedlo až k panickému záchvatu. „Jednání obviněného je nutno považovat za výtržnické jednání hrubě narušující pravidla občanského soužití,“ napsali soudci.

Ti neměli pochopení ani pro argument, že to byla jen zábava. „Zábava jakožto motiv trestné činnosti svědčí spíše proti pachateli,“ dodali soudci a dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítli.