Článek
V textu obžaloby z letošního srpna, jejíž kopii má Právo k dispozici, to tvrdí žalobce Tomáš Minx. Ten oba bývalé manažery státní společnosti viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby, za což jim v případě odsouzení hrozí pět let až dvanáct let vězení.
Věc dostal na starost pražský městský soud, kam už se mezitím Páleník počátkem září obrátil s návrhem na předběžné projednání obžaloby a požadavkem na zastavení svého stíhání jako nedůvodného.
Za plnění svých povinností byl nadprůměrně odměňován
„Zatím v této věci nijak rozhodnuto nebylo. Předsedkyně senátu obdržela spisový materiál v srpnu a nyní jej studuje. Hlavní líčení dosud naplánováno nebylo,“ uvedla k tomu mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.
Případ se týká pronájmu nádrže ropy v Nelahozevsi ve středních Čechách. Od správy si ji pronajala nyní již zkrachovalá firma Viktoriagruppe. Podle dodatku z února 2010 měla měsíčně platit státní společnosti bezmála pět miliónů korun.
To také více než dva roky činila, aniž si v nádrži cokoli uskladnila. V průběhu května 2012 se ale tehdejší místopředseda SSHR Perutka, pověřený v té době řízením správy, písemně domluvil se zástupci Viktoriagruppe, že pronájem skončí.
Počítal prý totiž s tím, že na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu pořídí Česko v brzké době do prázdné nádrže jako rezervu sto tisíc tun ropy, a bude tedy volné kapacity v Nelahozevsi potřebovat. To se ale nikdy nestalo.
Perutka i tak podle žalobce vydal pokyn podřízeným, aby od 1. června 2012 přestali posílat firmě faktury na dotčenou částku, a ta tedy od té doby nájemné neplatila. V březnu následujícího roku navíc Perutka předložil novému řediteli SSHR Páleníkovi k podpisu dodatek smlouvy, podle kterého nájemní vztah mezi správou a Viktoriagruppe končí s tím, že nikdo nikomu nic nedluží, a to ani zpětně.
Obviněný si musel být vědom toho, že při nástupu do tak významné funkce může každé jeho rozhodnutí významným způsobem zasáhnout rozpočet
A Páleník, který do funkce nastoupil 1. listopadu 2012 po svém dobrovolném konci ve vedení Vojenského zpravodajství, tento dodatek podepsal. Podle žalobce měl přitom k dispozici stanovisko právníků SSHR, podle kterých nešlo ukončit smlouvu bez vypořádání závazků zpětně k 31. květnu 2012.
Státní zástupce míní, že tím Páleník poškodil stát, protože měl nadále požadovat placení dohodnutého nájmu ve výši pěti miliónů korun, a to i zpětně od června 2012.
Písemná domluva mezi Perutkou a zástupci Viktoriagruppe na ukončení nájmu totiž podle žalobce nebyla právně relevantním aktem. Tím prý mohl být podpis dodatku, který se ale uskutečnil až v březnu 2013, tedy po osmi měsících. Během té doby tedy měla firma státní společnosti dál platit, myslí si Minx.
K žádné domluvě o konci pronájmu ani k následnému sepsání dodatku navíc podle něj nebylo vůbec nutné přistoupit, protože vláda zatím nenařídila nakoupit novou ropu. Mohl tak prý nadále běžet pro správu výhodný nájemný vztah s Viktoriagruppe, která by dál platila pět miliónů měsíčně.
Oběť podvodu?
Minx neuznal v textu obžaloby Páleníkovu obhajobu, že žádný takový následek nechtěl způsobit, a ani to, že byl ve funkci šéfa správy krátce. „Obviněný si musel být vědom toho, že při nástupu do tak významné funkce může každé jeho rozhodnutí významným způsobem zasáhnout rozpočet SSHR. Za plnění svých povinností byl nadprůměrně odměňován měsíčním příjmem,“ podotkl Minx.
Páleník se přitom od počátku bránil tím, že ho před podpisem dodatku nikdo z podřízených na možné způsobení škody neupozornil, a to ani na možné finanční závazky firmy Viktoriagruppe vůči správě. Naopak druhý obžalovaný Perutka ho prý ujišťoval o správnosti uzavření dodatku.
„Pokud tedy došlo k pochybení či podání nesprávných informací, případně k zamlžení důležitých údajů odbornými orgány, pak se stal obětí nepravdivých informací, či dokonce podvodu,“ citoval žalobce Páleníka. Podobně hovořil i Perutka, který se zase cítil být podveden jinými podřízenými z různých odborů správy.
Páleník vedl SSHR do února 2014. Skončit musel pro obvinění v tzv. kauze Nagyová. Loni pak byl v této věci nepravomocně odsouzen za údajné zneužití tajné služby k nezákonnému sledování a odposlouchávání soukromých osob včetně exmanželky bývalého premiéra Petra Nečase (ODS).
Dostal osmnáctiměsíční podmínku, Nagyová dvouletý podmíněný trest. Případ bude řešit odvolací pražský městský soud.
