Článek
Krajský soud se poprvé kauzou zabýval v červnu a na základě Kadlecovy žaloby rozhodnutí policejního prezidenta o propuštění ze služebního poměru zrušil a věc mu vrátil.
Policejní prezident však proti tomu podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který rozhodnutí krajského soudu zrušil a vrátil mu ji k dalšímu řízení. Zdůvodnil to tím, že pro propuštění Kadlece bez vyčkání na výsledek trestního řízení byly silné důvody. Hlavním pak specifická povaha nezákonného jednání, z něhož je Kadlec obviněn, neboť ta se týká samého jádra jeho činnosti jako vysoce postaveného policejního důstojníka.
„Právní názor Nejvyššího správního soudu je pro nás závazný. Tuto zásadu ctíme. Judikatura není holubník. Žalobce se nás snažil přesvědčit, že tu jsou mechanismy, na základě kterých bychom mohli závěry Nejvyššího správního soudu překonat, podle nás však tyto chybí, snažil si je spíše vytvořit,“ vysvětlila předsedkyně senátu krajského soudu Barbora Berková.
„Jsme rádi, že krajský soud potvrdil propuštění žalobce ze služebního poměru,“ řekla k rozsudku bez dalších podrobností zmocněnkyně policejního prezidia Michaela Jursová. Kadlecův advokát Tomáš Grepl se vyjádřit odmítl.
Krajský policejní ředitel propustil Kadlece ze služebního poměru v prosinci 2015 kvůli porušení služebního slibu. Učinil tak na základě usnesení o zahájení trestního stíhání v kauze Vidkun, podle kterého náměstek vlivnému olomouckému podnikateli Ivanu Kyselému údajně pravidelně, dlouhodobě a záměrně poskytoval informace z devíti trestních řízení.
Detektivní kancelář Vidkun
Šlo například o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc, jezdecké závodiště Lazce, ale i o kauzu Tesco SW, které měly zůstat utajeny. Podle státních zástupců, kteří se kauzou Vidkun zabývají, mělo jít jak o informace z trestních řízení vedených olomouckými kriminalisty, tak o informace z trestních řízení vedených u jiných policejních útvarů. Rozhodnutí krajského ředitele poté stvrdil policejní prezident. Bývalý náměstek si po propuštění od policie založil detektivní kancelář a pojmenoval ji Vidkun Bohemia.
Kadlec výpověď napadl žalobou především s odůvodněním, že se žádného trestného činu nedopustil. Tvrdí, že šlo o operativní činnost, kdy to byl naopak on, kdo získával informace.
U soudu se hájil tím, že neměl možnost se bránit, neboť nebyli vyslechnuti jím navrhovaní svědci, Konkrétně Kyselý, který je s Kadlecem v kauze obviněn, a bývalý ministr vnitra Ivan Langer, jenž v případu figuruje jako svědek. „Nejvyšší správní soud podrobně ve svých závěrech zdůvodnil, proč se o operativní činnost jednat nemohlo. Navíc žalobce byl ten, co informace sděloval a nikoliv ten, komu byly sdělovány,“ uvedla k tomu soudkyně Berková.
Vyšetřování kauzy Vidkun, která se týká podezřelých vazeb mezi policisty, podnikateli a politiky, se po třech letech blíží k závěru. V případu jsou obviněni čtyři lidé, kromě Kadlece a Kyselého jde o bývalého olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) a tehdejšího šéfa krajské hospodářské kriminálky Radka Petrůje. Ten byl postaven mimo službu.