Článek
Jako takový nemá vzhledem k poválečným reparačním dohodám nárok na majetek v České republice. Vyplynulo to ze znalecké expertizy advokáta profesora Václava Pavlíčka, který je šéfem katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Právník odborný posudek vypracoval již téměř před rokem a ve čtvrtek jej předložil k nahlédnutí Právu.
Národnost po rodičích
"Franz Ulrich Kinsky, narozený 7. října roku 1936, byl nepochybně německé národnosti, neboť nabyl národnost po svém otci," uvedl Pavlíček. Stejné národnosti byla i jeho matka, a tudíž jejich syn nemohl podle něj během války ani jinou národnost získat.
Pavlíček rovněž konstatoval, že vzhledem ke smlouvám mezi Československou republikou a Německou říší v roce 1938 získal František Oldřich i německou státní příslušnost.
Profesor tím tedy dal najevo, že osvědčení o českém občanství z července roku 2001, které Kinskému vydala matrikářka z Prahy 1 Jana Talmanová, bylo chybné. "Ano, matrikářka zde udělala chybu. Nicméně v těchto sporech nehraje roli státní občanství jako v případě restitucí, zde hraje roli pouze a jedině národnost," zdůraznil Pavlíček.
Obhájce: Kinský není Němec
S názorem Pavlíčka zásadně nesouhlasí advokát Kinského Jaroslav Čapek. "V určovacích žalobách je úplně jedno, jestli osoba má nějakou národnost či nemá. Tam to stojí na důkazu, že ta osoba je skutečně vlastníkem daného majetku. Což můj klient je," řekl.
Zároveň Čapek rezolutně odmítl, že by Kinský byl německé národnosti. "Můj klient mi řekl: můj rod je starobylým českým rodem," uvedl.
Pavlíček připomněl, že Československo společně se sedmnácti západoevropskými státy uzavřelo po válce v roce 1945 reparační dohody, podle nichž "každá vláda si ponechá formou, již si sama zvolí, německý nepřátelský majetek ve své pravomoci".
Spor o zustavitele majetku
Na otázku, po kom Kinský majetek zdědil, zda po pradědovi, jak to tvrdí advokát Čapek, či po jeho pronacistickém otci, Pavlíček předložil usnesení Německého obvodového soudu v Pardubicích z 11. srpna roku 1939. Ten tehdy řešil dědictví nemovitého majetku německých občanů umístěného v Protektorátu Čechy a Morava. V dokumentu je uvedeno, že zustavitelem dědictví je Ulrich Ferdinand Kinský, tedy otec Kinského.
"Podle tehdy platného zákona stejně jako nyní, bylo možné odkázat majetek pouze dítěti, které již bylo počaté," konstatoval navíc Pavlíček na argument Čapka, že "drtivou většinu majetku nezdědil jeho klient po svém otci, ale pradědovi, který zemřel v roce 1904. Otec a prastrýc mého klienta byli pouhými poživateli a správci dědictví, nicméně dědicem byl ustaven právě až František Oldřich."
Čapek po citování tohoto dokumentu uvedl, že v tomto případě se jedná pouze o část dědictví.
Občanskoprávní žaloby
Pavlíček míní, že soudy, které rozhodly ve prospěch Kinského, pochybily. Fakt, že se Kinský nepokusil obrátit na stát s řádným restitučním nárokem a učinil tak prostřednictvím občanskoprávních žalob na určení vlastnictví, je podle něj v rozporu s Benešovými dekrety.
Vývoj kauzy
25. června - Deník Právo uvedl, že potomek šlechtického rodu Kinských František Oldřich (66) definitivně vyhrál první soudní spor o navrácení rodového majetku. Zatím získal 1,5 hektaru pozemků na Ústeckoorlicku.
26. června - Ministr kultury Pavel Dostál požádal šéfa Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka o schůzku představitelů politických stran k problému restitucí majetku zabaveného za kolaboraci s nacisty. Verdikt soudu ohledně nároků Kinského považuje totiž za krok zpochybňující Benešovy dekrety.
27. června - Šéf ústecké krajské organizace ČSSD Jaroslav Foldyna řekl tisku, že sociální demokracie zvažuje přijetí zákona o neměnnosti poválečných majetkových poměrů. Podle premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly je potřeba situaci nejprve analyzovat.
1. července - Ve Sněmovně jednalo její vedení spolu s šéfy poslaneckých klubů a právníky o tom, jak vytvořit k dekretům legislativní pojistku. Ta by měla bránit výsledkům soudních pří o majetek, které vyznějí v neprospěch státu. Politici se na schůzce dohodli na čtyřech variantách postupu.
- Soudy odložily plánovaná projednávání třech sporů, v nichž se Kinský domáhá vrácení majetku. Jde mimo jiné o zámek v Chocni na Ústeckoorlicku a další nemovitosti či pozemky. Kinského advokát se hodlá obrátit na ministra spravedlnosti Pavla Rychetského či Ústavní soud i Evropský soud ve Štrasburku.
2. července - Podle ministra Dostála se v souvislosti s restitucemi uvažuje o úpravě zákona, podle níž by Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových musel od obcí převzít zastoupení, pokud o to požádají. Další z variant je sjednocení judikatury Nejvyššího soudu tak, aby ten, kdo neuspěl podle zvláštních restitučních zákonů, nemohl své nároky uplatňovat podle zákonů obecných.
3. července - Prezident Václav Klaus se kvůli opětovným pokusům otevírat otázky minulosti rozhodl svolat schůzku nejvyšších ústavních činitelů. Schůzka se má týkat kromě restitucí i problémů v česko-německých vztazích.
- Premiér Špidla pověřil experty vypracováním ústavní novely s cílem zabránit chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. Ministr spravedlnosti Rychetský má dát podnět k ujednocení české legislativy v této oblasti. Ministra financí Bohumila Sobotku Špidla požádal o okamžité vypracování zákona, jímž se rozšíří pravomoc Úřadu pro zastupování státu v majetkových věcech.
Potomek Kinských podal již 157 žalob, v pěti zvítězil. Nyní zvažuje podání dalších dvou. Celkem se soudí o majetek za 40 miliard korun.
