Expartnerka jej křivě obvinila, skončil ve vazbě. Ústavní soud mu dal naději na odškodné

K údajnému únosu autem mělo dojít v roce 2018. Žena se obrátila na policii a popsala, co se jí stalo, načež muž skončil ve vazbě. Jenže vyšetřování pak prokázalo, že se nic takového nestalo, a byla to žena, kdo dostal za křivé obvinění trest 16 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky.

Muž u soudu doložil znaleckým posudkem, že si ze svého zážitku odnesl posttraumatickou stresovou poruchu, a trestní soud rozhodl, aby mu žena zaplatila 200 tisíc korun. Jenže Nejvyšší soud nárok na finanční satisfakci smetl ze stolu.

Muž se proto obrátil na Ústavní soud. „Stěžovatel spatřuje porušení svých práv zejména v tom, že Nejvyšší soud svým závěrem popřel jeho nárok v celém rozsahu a vrátil jej o pět let nazpátek, a to i přes skutečnost, že v řízení byly provedeny dostatečné důkazy pro závěr, že stěžovatel trpí posttraumatickou stresovou poruchou, se kterou je spojen i nárok na náhradu škody,“ stálo ve stížnosti.

Senát se soudcem zpravodajem Josefem Baxou jeho argumentům popřál sluchu. Baxa připomněl, že trestní soudy o nároku nemajetkové újmy rozhodovaly celkem devětkrát za čtyři roky.

„Soudy mimo jiné jednotlivým prováděným důkazům postupně přisuzovaly různou míru významu, když např. nejprve považovaly za zásadní zpracování znaleckého posudku, aby pak shledaly, že znalecký posudek není potřebný, neboť lze výši náhrady nemajetkové újmy stanovit vlastní úvahou,“ kritizoval postup justice Baxa.

„Nejvyšší soud nezpochybnil samotnou existenci posttraumatické stresové poruchy, podle něj však bylo nutné vést další dokazování tak, aby bylo možné jednoznačně určit, zda a v jaké míře se projevila na straně jedné jako důsledek pobytu stěžovatele ve vazbě a na straně druhé jako důsledek samotného trestního stíhání. Poškozeného nelze zatěžovat tím, aby sám byl schopen dostatečně oddělit, zda a případně do jaké míry jeho přetrvávající psychické obtíže pramení z trestního stíhání jako celku, nebo pouze z pobytu ve vazbě,“ uvedl Baxa.

Případem se tak bude znovu zabývat Nejvyšší soud a tentokrát musí rozhodnout v intencích právního názoru Ústavního soudu.