Hlavní obsah

Estébáci nás doprovodili až na nádraží, popsal disident soudu nucenou emigraci

Právo, Jakub Kotalík

V úterý - shodou okolností 72 let od komunistického státního převratu a 70 let od smrti estébáky umučeného faráře Josefa Toufara - zazněla u soudu svědectví, jak někdejší režim šikanoval své odpůrce a svobodomyslné občany. Obžalobě čelí pět příslušníků Státní bezpečnosti (StB) za to, že během akce známé jako Asanace šikanovali disidenty.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto.

Článek

Svá poslední léta v tehdejším Československu popsal jeden z poškozených chartistů Jiří Chmel. V 70. letech se účastnil akcí undergroundu a podepsal Chartu 77. Kvůli tomu skončil ve vězení, které opustil až v roce 1980. Po návratu z vězení si vzal dceru herečky Štěpánky Haničincové. Režim se pak zaměřil i na jeho širší rodinu včetně jeho tchyně i tchána Jana Přeučila. Příbuzní byli odposloucháváni a nemohli vystupovat na televizních obrazovkách.

„Nikdy jsem nebyl vystaven fyzickému týrání. Tlak spočíval v tom, že do toho zatáhli moji rodinu,“ vyprávěl u Obvodního soudu pro Prahu 1 chartista. Kvůli aktivitě StB také nemohl sehnat práci. „Nedostal jsem místo ani v kotelně, takže mi hrozil paragraf za příživnictví,“ vzpomínal Jiří Chmel.

Vězení, nebo Vídeň

Estébáci jej mezitím několikrát „sebrali“ a při několikahodinových výsleších hrozili i přísnějším paragrafem za podvracení republiky. Státní bezpečnosti se nakonec povedlo jej vyštvat ze země, což byl cíl Asanace. V roce 1982 odjel s manželkou a dvěma malými dětmi do Vídně. Na nádraží se s nimi loučili přátelé a rodina a „doprovodili“ je také dva estébáci. Vynucená emigrace nebyla podle Chmela žádná „pohodička“.

„Přijedete se dvěma malými dětmi, synovi tehdy bylo sedm měsíců, do cizí země a musíte začít nanovo,“ popsal. Z Rakouska mu komunisté nedovolili ani přijet na pohřeb otce.

Podobně vzpomínal na represi komunistických orgánů někdejší zpěvák skupiny Extempore Jaroslav Neduha. Chartu sice nepodepsal, režim mu přesto zakázal hrát. „Řekli mi, že o tom, kdo smí za peníze hrát a kdo ne, rozhodují kvalifikovanější soudruzi,“ uvedl muzikant.

Represivní složky mu například ztrpčovaly život výslechy v časných ranních hodinách. „Nátlak vyvrcholil v roce 1982. Vytáhli na mě, že jsem měl styk s nezletilými dívkami, což byla sprostá lež. Dali mi na výběr několik let vězení, nebo Vídeň a nikdy zpátky,“ řekl Neduha.

Tváře estébáků si nepamatují

Ani jeden ze svědků ale soudu nedokázal najisto říct, zda je před čtyřiceti lety vyslýchali a tlačili na ně právě obžalovaní Zbyněk Dudek, Karel Hájek, Rudolf Peltan, Jaroslav Maryško či Jiří Šimák. „Ty věci jsem se snažil vytlačit z paměti,“ řekl k tomu Chmel.

Pro obžalobu tedy bude složité dokázat, že za šikanou a nátlakem stáli konkrétní estébáci. Obžalovaní totiž vinu svorně odmítají. „Nic takového jsem nedělal, nemohl a nesměl dělat,“ uvedl Dudek při předchozím lednovém jednání soudu. Dudek byl spolu s Šimákem v souvislosti s Asanací již v minulosti odsouzen za týrání jiných disidentů k nepodmíněnému trestu v délce tři a půl roku.

Pětici hrozí v případě prokázání viny za zneužití pravomoci úřední osoby až desetileté tresty vězení. Pomoct usvědčit bývalé příslušníky StB by mohli další svědci, které soud předvolal na příští jednání. Mezi nimi figuruje i Vratislav Brabenec, člen hudební skupiny The Plastic People of The Universe.

Výběr článků

Načítám