Článek
První žena od konce července komunikovala s neznámými pachateli a projevila zájem o investování a následné zhodnocení peněz, které si ale předtím opatřila formou úvěrů. Nejprve zaplatila aktivační poplatek šest tisíc korun a poté ji přesvědčili, aby investovala peníze do různých komodit, jako je světová měna, zlato a kryptoměna.
„Na základě jejich pokynů dobrovolně potvrzovala a odesílala různé částky v naší i zahraniční měně na jiné účty. Postupně se pachatelům podařilo tímto způsobem z ženy vyloudit celkem 922 tisíc korun,“ popsala mluvčí.
Muže z Olomoucka zlákala vidina investování do kryptoměny za pomoci AI. Přišel o 1,3 milionu
Žena přišla tuto skutečnost oznámit, a to z toho důvodu, že s ní pachatelé přestali komunikovat a žádné slibované výnosy jí neposlali.
Také další poškozená si nedala pozor a stálo ji to 111 tisíc korun. Na internetovém prodejním portále nabízela k prodeji jezdecké sako. Se zájemcem se domluvili na částce 1500 korun a zaslání zboží prostřednictvím přepravní společnosti, na kterou jí kupující zaslal odkaz.
„Po kliknutí na odkaz se otevřely internetové stránky dopravce, které se tvářily, že jsou pravé. Žena vyplnila požadované údaje k přístupu do internetového bankovnictví a později obdržela několik SMS správ s kódy, které vyplnila na stránkách přepravce a odsouhlasila. Následující den ráno zjistila, že jí byly z účtu odčerpány výše uvedené finance,“ konstatovala Zajícová.
Škody za 357 milionů a 21 tisíc obětí
Policejní statistiky se stále častěji plní případy, kdy kyberšmejdi pod různými záminkami obrali tuzemské uživatele. I z dat České bankovní asociace (ČBA) je patrné, že internetoví podvodníci útočí stále častěji.
Během prvních tří měsíců letošního roku bylo napadeno bezmála 21 tisíc klientů tuzemských bank, což představuje v meziročním srovnání pětinový nárůst. Celková škoda je navzdory tomu nižší než loni, byť jde stále o dechberoucí číslo. Vykutálení podvodníci si v průběhu prvního letošního kvartálu přišli na více než 357 milionů korun. Za stejné období loňského roku nicméně kyberšmejdi způsobili ještě větší škody, a to o 18 milionů korun.
Policie již zkraje letošního roku varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ doplnil Penc.
Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím reklam na sociálních sítích či telefonních hovorů, jak je patrné z řádků výše.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
Senior uvěřil báchorce falešného bankéře. Ten mu vysál účet
