Článek
Podali proto návrh na obnovu procesu, ve kterém zpochybňují důkazy, jež vedly k odsouzení. Jde zejména o pachové stopy a výpověď klíčového svědka. Právo má dokument k dispozici.
Případ se stal v září 2011, kdy pachatelé napadli sedmasedmdesátiletého muže v jeho domě. Oběť bili po celém těle, škrtili a kopali, přičemž podle znalců utrpěl několik desítek ran a těžkým zraněním podlehl.
Mrtvého seniora s rozbitou hlavou našli příbuzní, kteří si mysleli, že spadl ze schodů a zranil se sám. Násilnou smrt odhalila až pitva. Jenže rodina mezitím uklidila stopy na místě činu a policie tak měla pro objasnění vraždy ztížené podmínky.
Usvědčil vrahy a šel z vězení
Z vraždy byl nakonec obviněn Maroš Straňák a David Šimon. Soudy je nejprve zprostily obžaloby, protože proti nim byl pouze jediný důkaz v podobě pachových stop na místě činu. Později ale přibyly svědecké výpovědi a justice změnila názor. Potrestala je výjimečnými tresty 24,5 a 20,5 roku vězení. Oba muži jakoukoliv vinu odmítají.
Právě výpověď svědka, kterému se údajně Straňák k vraždě přiznal, když spolu byli ve vazební věznici, nyní nově v návrhu na obnovu procesu obhájci zpochybňují.
Advokát Robert Cholenský totiž zjistil, že byl krátce před usvědčující výpovědí před soudem propuštěn z vězení ze zdravotních důvodů. Měl si odpykat šest a půl roku. Soudy mu ale trest přerušily a nakonec od potrestání zcela upustily.
Důvodem byl svědkův zdravotní stav, který byl podle znalců nejistý a s řadou rizik dalšího poškození zdraví a přímého ohrožení života. Tato rizika ale podle Cholenského někdejšímu svědkovi vůbec nebrání v tom, aby žil normální život. V návrhu odkázal na jeho profil na sociální síti, kde umístil fotografie z návštěv USA či Polska.
„Jedná se tedy o velmi neobvyklé onemocnění a skutečnost, že byl svědkovi zbytek trestu prominut, je daleko spíše než zdravotními důvody vysvětlitelná tím, že se jedná o výraz vděčnosti orgánů činných v trestním řízení za jeho smyšlenou výpověď,“ napsal Cholenský do návrhu, který poskytl Právu.
DNA jiného muže
Advokát chce, aby se soud zabýval posudkem, který metodu pachové identifikace úspěšně zpochybnil v případu únosu, kde byl původně na základě pachových stop odsouzen Michal Šnajdr.
V této kauze policejní psi identifikovali pach poškozené ve vozidle Šnajdra. Nakonec se ale ukázalo, že byla unesena jiným autem a byli také nalezeni skuteční pachatelé. Šnajdr však byl několik měsíců ve vězení. Podle Cholenského, který Šnajdra také zastupoval, jsou oba případy stejné.
Proti pachovým stopám se nepodařilo nalézt DNA odsouzených například na kukle, rukavicích a mobilním telefonu zemřelého. Tyto věci pachatelé vyhodili několik kilometrů od místa činu. Na věcech byla naopak nalezena DNA jiného muže ze Slovenska s bohatou kriminální minulostí. Touto stopou by se policie měla podle obhájce více zabývat.
V návrhu na obnovení soudního procesu poukazuje i na další rozpory. Vražda se měla podle rozsudku odehrát mezi devatenáctou a dvacátou hodinou. Jenže oba odsouzení mají na tuto dobu alibi. Byli na cestě do Zlína, kde byli až do nočních hodin v jednom podniku.
„Není v silách obhajoby, aby suplovala práci policie a vyšetřila vraždu. Pro účely návrhu na povolení obnovy řízení však postačuje, že obhajoba shromáždila masu důkazů, které jsou způsobilé dosavadní závěry zpochybnit a mohou poskytnout policii pro další šetření této věci vodítko,“ napsal Cholenský v závěru dokumentu.