Dva dny úklidu a domov seniorky postižené tornádem je k nepoznání

Ze slov paní Kučerové je znát, že vlna solidarity zastiňuje hrozivé vzpomínky na čtvrteční podvečer, kdy se mezi Břeclaví a Hodonínem zformoval v silné bouři mohutný vír, který pak ničil i zabíjel. V rychlosti kolem 200 km/h za sebou nechal šest lidských obětí a škody se již nyní počítají v miliardách korun.

Příběh Bohumily Kučerové (86) přinesl reportér agentury Aktu.cz nejprve v pátek, kdy byly rány způsobené tornádem ještě čerstvé a lidé se pohybovali doslova mezi sutinami. Po prvních desítkách hodin úklidu je podle Kučerové vidět výrazný pokrok. Například na obývacím pokoji není žádný nepořádek už poznat, uklizená je i zahrada, tedy spíše to, co z ní zbylo.

„Vypadá to o hodně lépe. Sám víte, jak to tady vypadalo, a vidíte to teď,” komentovala úklidové práce v obci.

Hodně ji překvapil soucit mezi lidmi. „Jak jsem stará, tak s takovou solidaritou jsem se opravdu nesetkala. Vždycky jsem si myslela, že lidé jsou sami pro sebe, ale vidím, že když dojde k neštěstí, tak opravdu se všichni semknou a pomáhají si,” svěřila se reportérovi. V pátek popisovala, jak jí z vybavení interiéru na svém místě zůstala pouze urna s popelem syna, který zemřel před dvěma měsíci.

Nejtěžší práce v obci podle ní padly na hasiče, kteří obstáli na jedničku. Chválila si jejich práci s uklízením suti na své zahradě. Pracovala u ní jednotka z Plzně. „Všecko to sklo a všechno rozbité odklidili,” zmínila seniorka. Dorazili také lidé z Pohořelic a Hodonína, dcera paní Kučerové přijela s kolegyněmi z práce. „Dcera je učitelka, udělaly také moc práce,” řekla.

Co se týče domácích zvířat, chová slepice, a ty naštěstí přežily, musí je ale přemístit ke svému synovi, protože u ní už se bude jen bourat. „Je mi líto je zabíjet, přeci ještě nesou. Vlaštovky také žijí, i když z toho byly celé vyjevené, kolik tady bylo hasičů,” vzpomněla obyvatelka na neobvyklé obyvatele svého pozemku.

Při zhruba desetiminutovém řádění devastujícího živlu ve čtvrtek v podvečer byla žena v domě sama a musela se různě schovávat podle toho, ze které strany létalo sklo z vyražených oken. Jako jedné z mála v okolí jí ale vydržela alespoň střecha nad hlavou. Pomáhá jí také syn, ten ale trpí roztroušenou sklerózou. Seniorce navíc před nedávnem další syn zemřel.