Drzého vězně umravnil pěstí. Přijde o uniformu

Podle zatím nepravomocného rozsudku karlovarského okresního soudu tím totiž spáchal trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby a vyfasoval dvanáct měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.

„Ačkoliv se odsouzený choval nevhodně, nemůže za jeho drzé chování a odmítnutí práce následovat fyzické napadení dozorcem. Existují legální instrumenty, jak si s problémovými vězni poradit,“ uvedla samosoudkyně Jaroslava Krůšková.

Nepřesvědčilo ji ani výborné pracovní hodnocení obžalovaného. „Za každé porušování předpisů rozdává kázeňské tresty. Dbá na to, aby si precizně plnili své povinnosti v rámci vnitřního řádu věznice, a z tohoto důvodu je mezi nimi neoblíbený,“ prohlásil v závěrečné řeči Pravečkův obhájce.

Fyzickému napadení předcházela situace, kdy recidivista Petr Pěnkava (22) odmítl splnit Pravečkův pokyn, aby se vrátil zpět do práce ve skladu.

„Obžalovaný k němu následně přikročil, úderem pěstí jej udeřil do obličeje a smýkl s ním o stěnu a topení,“ stojí v obžalobě. Incident tehdy natočila bezpečnostní kamera a záběry z ní byly stěžejním důkazem obžaloby.

Podle soudkyně neměl Praveček k takovému ataku žádný důvod. „V danou chvíli emočně nezvládl situaci a dal průchod svým emocím a agresi. To je v rozporu s pravidly o zachování humánního přístupu k odsouzeným, které má být v našem vězeňství respektováno a dodržováno. Příslušníci vězeňské služby jsou k tomu školeni a vedeni,“ pokračovala Krůšková.

Upozornila na to, že odsouzený stál nehybně a nečinně v rohu. „Nijak se nesnažil dozorce fyzicky napadnout. Naopak je vidět, jak pan Praveček chvilku vydýchává situaci a pak zcela nečekaně atakuje pěstí hlavu poškozeného. Šlo o naprosté profesionální selhání,“ řekla dále Krůšková.

I když soud nezpochybnil, že se vězeň choval drze a bez respektu k příslušníkovi vězeňské služby, měl obžalovaný řešit jeho nevhodné chování jiným způsobem.

„Jako soudce, který rozhoduje i o podmíněném propuštění z výkonu trestu, vím, jak se odsouzení dokážou projevovat. Pro dozorce je to mnohdy emočně velmi náročné, kdy se sebezapřením musí zachovat klid a určitý díl lidskosti. Dokážu pochopit, že i v tomto případě byla pro obžalovaného situace výjimečná a emočně vypjatá. Rozhodně ale nemohu schvalovat jeho reakci, ač jinak byl vždy dobrým příslušníkem vězeňské služby,“ podotkla Krůšková.

Na závěr soud upozornil na to, že svým rozhodnutí rozhodně nechce dávat volný průchod nevhodnému a nepřijatelnému chování vězňů k příslušníkům vězeňské služby. „Na druhé straně je ale třeba z důvodu generální prevence dát najevo, že soud nemůže jednání obžalovaného schvalovat,“ uzavřela Krůšková.