Článek
Žalobci zaznamenali od 5. října až do konce ledna takřka 15 tisíc takových případů, přičemž během jarního nouzového stavu jich bylo jen 8354. Policistům se podařilo zjistit pachatele jen u 2098 krádeží, u dalších více než dvanácti tisíc je pachatel neznámý.
Za oba nouzové stavy zatím padly podle statistik NSZ takřka čtyři stovky odsuzujících rozsudků
Výrazně ale oproti jaru stoupl i počet podvodů, kterých policisté a žalobci zaznamenali 1010, zatímco v první vlně jen 374. Takřka trojnásobně narostl i počet kauz týkajících se zpronevěry, z jarních 35 na nynějších 117.
Čtyři stovky rozsudků
Za oba nouzové stavy zatím padly podle statistik NSZ takřka čtyři stovky odsuzujících rozsudků, přičemž s výjimkou sedmi z nich šlo vždy o verdikty ještě z jarní vlny pandemie. Hned 385 odsouzení se týkalo krádeží. U téměř tří stovek (293) těchto případů šlo o zloděje – recidivisty, tedy o lidi, kteří už kradli v minulosti.
Vláda schválila Hamáčkův registr covidových hříšníků
I proto u 270 kauz padly nepodmíněné tresty, nejčastěji v rozmezí od dvou do tří let vězení (190 případů). Pouze šestkrát soudy uložily přísnější trest vyšší než čtyři roky. U více než stovky kauz pak pachatelé dostali podmínky.
„Z analýzy soudních rozhodnutí, která máme doposud k dispozici, vyplývá, že naprostá většina odsouzených případů se týká trestného činu krádeže, zpravidla se jedná o recidivující pachatele této trestné činnosti, takže byly ukládány nepodmíněné tresty v rozmezí dvou až tří let, nemůžeme tedy hovořit o nějakém příliš drastickém či drakonickém trestání,“ podotkl k tomu nejvyšší žalobce Pavel Zeman.