Článek
Případ se odehrál před pěti lety, kdy si Patrik Heinzke zakoupil na ruských ilegálních internetových serverech údaje o stovkách platebních karet. Nejprve sám a potom společně s Radimem Sobkem podnikl několik tisíc pokusů o drobné transakce - částečně s úspěchem, ve větší části byly zamítnuty.
Heinzke coby iniciátor a Sobek, kterému údaje poskytl, dostali nepodmíněné tresty. Oba si podle rozsudku přišli prostřednictvím drobných transakcí na několik milionů korun. Peníze převáděli do různých internetových peněženek, případně je využívali k nákupům elektroniky.
Naproti tomu Vladimír Srubek, jehož obohacení nedosáhlo ani milion korun, vyvázl s podmínkou. „Jako jediný se k tomu postavil čelem, doznal se v plném rozsahu, navíc poukázal částku 60 tisíc na oběti trestné činnosti,“ řekla soudkyně Alice Erleová.
V Česku jde podle policie o jeden z největších objasněných případů bankovního pirátství posledních let. „Postiženo bylo 499 bank ze 78 států světa, takže to mělo globální rozsah,“ řekl státní zástupce Jaroslav Jurka.
V drtivé většině šlo jen o drobné transakce a zahraničním bankám ani nestálo za to, aby škodu vymáhaly. „Ve věci se angažovaly pouze banky v České republice. Například Komerční banka se připojila k trestnímu řízení s částkou 15 tisíc korun,“ dodal státní zástupce.
Soud v Ostravě v případu útoků na bankovní účty. V popředí Petr Heinzke, za ním zleva Radim Sobek a Vladimír Srubek.
Heinzke se u soudu doznal, ovšem jen k části obžaloby. Řekl například, že peníze převáděl na účty různých herních serverů, ze kterých si je pak nechal vyplácet.
„Nebylo to ale v takovém rozsahu, jak tvrdí obžaloba. Nesouhlasím s vyčíslenou škodou,“ řekl.
Přiznal, že při brouzdání na internetu natrefil na možnost získat přístup k bankovním účtům jiných lidí, a to doslova po celém světě. „Vyskočila na mne nějaká reklama, na kterou jsem klikl,“ popsal moment, kdy se dostal na šikmou plochu.
Samotní majitelé účtů nakonec o své peníze nepřišli a poškozenými byly banky, které své klienty před podobnými útoky chrání. Informace, zda se podařilo dopadnout provozovatele ruského serveru, který údaje o platebních kartách na internetu nabízel, u soudu nezazněla.