Dozorci ve Světlé drželi vězenkyni připoutanou k oknu, nesměla ani na záchod. Soud je osvobodil

„Rozsudek okresního soudu se zrušuje, protože nejde o trestný čin, ale žalovaný čin by mohl být posouzen jako kázeňský přestupek,“ vysvětlil předseda soudního senátu Aleš Holík. Rozsudek je pravomocný, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Případ začal v lednu 2020. Žena, jež si odpykávala trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou, si stěžovala, že ji dozorci připoutali k mřížím oken cely, kde musela strávit tři a půl hodiny v nepřirozených a strastiplných polohách, nemohla odejít ani na záchod. Když se pomočila, musela si pak po sobě celu uklidit.

Připoutání bylo trestem za její údajné výhrůžky a hrozbu napadení dozorců poté, co měla konflikt ve školském zařízení věznice.

Generální inspekce bezpečnostních sborů v souvislosti s tím obvinila sedm dozorců z mučení a nelidského zacházení a pak začal pomyslný soudní ping-pong.

Okresní soud v Havlíčkově Brodě nejprve dvakrát dozorce zprostil viny, jednoho zcela osvobodil, odvolací krajský soud ale vždy vrátil věc zpět k prvoinstančnímu řízení. Když okresní soud jednal o vině a trestu potřetí, odsoudil obžalované za zneužití pravomoci veřejného činitele ke třem letům odnětí svobody se zkušební dobou tří let a zákazem vykonávat povolání dozorce na dva roky.

Proti tomu se odvolali jak obžalovaní, kteří trvali na své nevině, tak státní zástupce, který požadoval překvalifikování trestného činu na mučení a nelidské zacházení. Poté, co žalobce i obhájci zdůvodnili svá stanoviska, došlo k dalšímu dokazování a pak soud vynesl výše zmíněný verdikt.

„Přinejmenším se ukázalo, že ve věznici Světlá nad Sázavou byl opakovaně využíván zcela nevhodný způsob zaštiťovaný jako použití donucovacího prostředku, kdy byly odsouzené v uzamčené cele poutány k okenní mříži zády s roztaženýma rukama a s tím, že měly pouta na obou rukou. Jak Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak i kontrola Generálního ředitelství vězeňské služby dovodily, že jde o způsob nevhodný, a zřejmě od něj bylo upuštěno,“ uvedl mimo jiné v odůvodnění rozsudku soudce Holík.

Verdikt se týkal šesti obžalovaných - čtyř mužů a dvou žen. Sedmého krajský soud osvobodil již dříve. Z této šestice soud jednoho dozorce také zcela zprostil obžaloby, neboť se stal účastníkem události až v samém jejím závěru, a u dalších pěti rozsudek zrušil s tím, že mohlo jít o přestupek.

Obhajoba stavěla mimo jiné na tom, že je vězenkyně nevěrohodná a konfliktní recidivistka, která se už dříve chtěla dozorcům pomstít, a že dozorci měli důvod proti ní zakročit.

„Kauza je masivně sledovaná nejen veřejností, ale i příslušníky vězeňské služby. A chtěl bych zájemcům doporučit, aby nechodili do vězeňské služby. Budou mít mzdu spíš podprůměrnou, zato budete mít přesčasy, že nebudete mít čas na rodinu,“ uváděl například advokát jednoho z obžalovaných Zdeněk Honzík.

Naopak podle zmocněnce poškozené, která je už potřinácté ve výkonu trestu, toho času ve věznici v Opavě, je irelevantní posuzovat, jakou osobností poškozená žena je.