Navrhnu zastřelenou na státní vyznamenání, prohlásil cynicky senior odsouzený na doživotí

Podle předsedy senátu krajského soudu Petra Sušila šlo o chladnokrevnou popravu. „Projevil jste podle nás absolutní bezohlednost a zcela pohrdavý postoj k lidskému životu,“ řekl na adresu obžalovaného, když zdůvodňoval rozsudek.

Zákonné podmínky pro uložení doživotního trestu byly podle něj splněny, protože se jednalo o mimořádně závažný zločin spáchaný kvůli zvlášť zavrženíhodné pohnutce a náprava resocializace pachatele není podle znalců možná.

Senát se ztotožnil s názorem státního zástupce Jindřicha Pazdery, který trest doživotí v závěrečné řeči navrhl. „Já se obávám bez ohledu na vyšší věk obžalovaného a jeho relativně špatný zdravotní stav, že představuje stále pro své okolí riziko a toto riziko bude představovat i nadále, dokud bude mezi námi. Naprosto postrádá respekt k lidskému životu,“ zdůraznil Pazdera.

Od roku 1966 byl Hlubik celkem třináctkrát soudně trestán převážně pro násilnou trestnou činnost, ve vězení strávil 48 let. V roce 1983 byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 21 let i za vraždu. Ve výkonu trestu v Leopoldově usmrtil kladivem svého spoluvězně. Naposledy z vězení vyšel loni na začátku února.

Senior podle obžaloby poté, co vstoupil do herny, namířil na ženu revolver, který odcizil svému vnukovi, se slovy: „Vážená, navalte dvacet tisíc, nebo jste mrtvá, to vám říkám já.“ Žena na jeho požadavek nepřistoupila, peníze vydat odmítla. Po slovní potyčce, poté, co se snažila vzít obžalovanému zbraň, ji podle žalobce z bezprostřední blízkosti střelil do hlavy.

Střelnou zbraň poté schoval za pas a z místa odešel. Revolver odhodil do křoví u vysokoškolských kolejí, kde jej našli kriminalisté, kteří Hlubika zadrželi pár hodin po činu na blízkém vlakovém nádraží.

Obžalovaný, který osudný den přijel vlakem do Olomouce z Ostravy, u soudu tvrdil, že jej do herny poslal tajemný hlas, který mu prostřednictvím telepatie sdělil, že je tam žena, která dluží 20 tisíc korun. Byl údajně vyzván, aby od ní peníze vyzvedl. „Nevěříme, že vás do herny vedl nějaký hlas v hlavě. Vy jste šel do herny naprosto cíleně za účelem loupežného přepadení,“ řekl Sušil obžalovanému.

„Zabít jsem ženu v žádném případě nechtěl,“ tvrdil obžalovaný, přičemž prý při odchodu z herny ani netušil, že byla výstřelem zasažena. A už vůbec ne do hlavy, protože při potyčce, jak tvrdil, mířil do jejího ramene. Argumentoval také tím, že na pravé oko nevidí a na levé jen obrysy. Navíc prý byl bezprostředně před výstřelem v šoku, ve stresu a zmatený. Podle žalobce však šlo o účelové tvrzení.

Stejně odmítl prohlášení Hlubika, že vlastně nešlo o přepadení. „Nepotřeboval jsem někoho přepadávat,“ tvrdil obžalovaný, přičemž argumentoval tím, že má průkaz ZTP/P a kvůli zrakovým vadám pobíral příspěvky přes 19 tisíc korun.

Za klíčový důkaz označili státní zástupce i soudce kamerový záznam, na kterém je celé jednání obžalovaného zachyceno. „Každý, kdo si jej prohlédne, dospěje ke stejnému závěru jako náš senát, ať již v otázce viny, tak i trestu,“ zdůraznil Sušil. „Od vstupu do herny vám stačilo 51 sekund, abyste takto dramaticky změnil život několika lidem,“ pronesl k obžalovanému soudce.

Hlubik neprojevil lítost. U soudu pouze uvedl, že poškozenou navrhne prezidentovi na státní vyznamenání za statečnost. „Cyničtější vyjádření pachatele nad svou obětí jsem neslyšel, a to ani ze své praxe, ani z praxe jiných soudců,“ dodal Sušil.

Kromě doživotního trestu vězení uložil soud Hlubikovi také zaplacení nemajetkové újmy pozůstalé po ženě z herny ve výši 1 milionu korun a zdravotní pojišťovně by měl uhradit bezmála čtyři miliony korun.