Dostal jsem obálku s penězi a byl jsem z toho perplex, řekl v kauze Stoka obžalovaný

Ve středu jako první vypovídal bývalý vedoucí investičního odboru radnice Petr Liškutin. Státní zástupce v obžalobě popsal, že Liškutin měl oslovovat zástupce stavebních společností a předávat jim neveřejné dokumenty a informace o chystaných zakázkách, inkasovat měl také „provize“ za ovlivněné zakázky. „Od poloviny roku 2016 do března 2019 v této organizované zločinecké skupině zastával roli výkonného článku podřízeného Jiřímu Švachulovi,“ popsal státní zástupce Radek Mezlík.

Liškutin při svém výslechu ale zapojení do zločinecké skupiny rozhodně popřel. „Když jsem byl vedoucí odboru, realizovali jsme možná stovky zakázek. V takovém množství nebylo možné technicky ani časově, abych je ovlivňoval. K panu Švachulovi jsem měl ryze pracovní vztah, nikdy ke mně neměl požadavky, které byly za hranou zákona,“ tvrdil Liškutin s tím, že do výběrových řízení nikdo z radnice nezasahoval.

Stavební podnikatel Lubomír Smolka v úterý u soudu přiznal, že dával Liškutinovi desetiprocentní „provize“ z ovlivněných zakázek. „Když jsem nastoupil na úřad, slyšel jsem, že zakázky řídí pan Smolka, že vybírá firmy, které tam pak pracují. Já jsem si s ním dal schůzku a řekl jsem mu, že pokud něco takového dělá, tak aby toho nechal,“ ohradil se Liškutin s tím, že rozhodně žádné peníze nepřebíral.

Bývalý vedoucí investic pouze přiznal, že jednou dostal úplatek sedmdesát tisíc od dalšího obžalovaného Michala Unzeitiga. „Když mi dal obálku v kanceláři, byl jsem úplně perplex. Říkal jsem si, že je to úplná blbost. Obálku jsem dal do šuplíku, chtěl jsem mu peníze vrátit. Nakonec jsem mu je dal až začátkem letošního března. Dal jsem mu je a řekl - tahle obálka nás dostala až tam, kde jsme,“ dodal Liškutin.

Stavebník Unzeitig podle svých slov nebyl překvapen, že se za zakázku musí něco zaplatit. „Byl jsem upozorněn, že za spolupráci se poskytuje provize. Já dělám v oboru třicet let, takže to pro mě nebyla žádná novinka. Nabídku určitého protiplnění jsem vzal za svou, nachystal jsem si těch sedmdesát tisíc korun, což odpovídalo pěti procentům, a odnesl jsem to na radnici. Tam jsem ji dal Liškutinovi, nikoho jiného jsem tam ani neznal. On zkoprněl, ale obálku si vzal,“ popsal Unzeitig.

Svou vinu naopak před soudem odmítl Petr Kalášek, který měl mít podle obžaloby prsty i v úplatcích od brněnských městských firem. „Nikdy jsem nebyl členem žádné organizované skupiny. Švachulu znám jen jako milovníka vína, kdysi jezdil do našeho vinařství. Samana El-Talabaniho znám více jak dvacet let, považoval jsem ho za přítele. Potkávali jsme se na Bláhovce, tlachali jsme u piva. Teď mě dosazuje do nějakého smyšleného příběhu, řeší si tím nějaké svoje problémy, je to zlý člověk, který se ničeho neštítí,“ ohradil se proti korunnímu svědkovi obžaloby Kalášek.

Právě El-Talabani pomohl v rané fázi vyšetřování policistům proniknout do tajů údajné zločinecké skupiny.