Článek
Uzavření dohody není novinkou. Od loňského října je takový postup jednodušší a nově se využívá i u nejtěžších zločinů, což dříve nebylo možné. Od této doby také dohod přibývá. Mezi roky 2015 a 2019 jich bylo nanejvýše 160 za rok. Za necelý letošek se jejich počet vyšplhal už na 320.
Soud v takových případech dohodu mezi obžalovaným a státním zástupcem jen posoudí a zpravidla schválí. Před soudem pak neprobíhá dokazování a rozsudek se stává hned pravomocným. Pro obžalované, kteří si jsou své viny vědomi, tím odpadá nepříjemné veřejné projednávání. Ušetřit se tak mají čas i peníze, které by byly vynaloženy na mnohdy dlouhé soudní procesy.
Stříž dohody podporuje
V poslední době uzavřel dohodu třeba právník Jiří Teryngel, který figuroval v kauze kolem soudce Jiřího Sováka. Právník se přiznal k tomu, že Sovákovi nabídl úplatek 100 tisíc korun.
Švédsko chce zpřísnit tresty. Chybějí ale věznice
Jako trest zaplatil milion korun. Dohodu uzavřel i muž obviněný z vydírání premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo někdejší příslušník StB, který nutil disidenty k emigraci. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž chce podporovat postupy žalobců, které povedou k rychlému a efektivnímu uzavření dohody o vině a trestu. A nezáleží na tom, zda to budou navrhovat jeho podřízení či advokáti obžalovaných.
„Hodlám zintenzivnit i komunikaci s Českou advokátní komorou a směrovat náš dialog k účinnému postupu stran trestního řízení tak, aby vzájemná spolupráce vedla k co možná nejčastějšímu prosazování (trestní) spravedlnosti právě cestou institutu dohody o vině a trestu,“ doplnil pro Právo Stříž.