Hlavní obsah

Do Národní gardy se prý hlásí i bývalí policisté

Právo, Josef Koukal
ČESKÁ REPUBLIKA

Vojensky organizovaná Národní garda (NG), jejíž založení oznámila loni 28. října krajně pravicová Národní strana, přilákala podle Zemského velitele Michala Kubíka už na dva tisíce lidí, mezi nimi mnoho bývalých vojáků a policistů. Z prvních z nich mají být velitelé, řadoví gardisté začnou s výcvikem v druhém čtvrtletí. Veřejnou přísahu plánuje NG na říjen, kdy uplyne 90 let od vzniku Československa.

Článek

„Celkově k dnešnímu dni zájem o přiřazení projevilo na dva tisíce žadatelů,“ sdělil Právu ve středu Kubík. Přijímacím pohovorem a přijímačem však podle něj projde jen malá část uchazečů.

Pro srovnání na letošní náborovou kampaň Policie ČR se podle posledních informací přihlásily čtyři tisícovky lidí. Údaje uváděné Národní gardou však nelze ověřit, přijímač je neveřejný a žádost Práva o možnost zúčastnit se jako pozorovatelé výcviku sbor odmítl s odvoláním na „mediální klid“, který garda svým adeptům zaručuje.

„Fotografie učitele z Přerovského gymnázia na výcviku NG by pro něj mohla mít fatální následky,“ vysvětluje Kubík.

Už cvičí velitele

První 90denní přijímač začal už v lednu, celkem mají být letos čtyři. „Vzhledem k tomu, že se ho účastní většinou dřívější vojáci z povolání – vyšší důstojníci s mezinárodní praxí, profesionální záchranáři, hasiči a policisté ve vyšších funkcích, je tato část poměrně jednoduchá,“ uvádí Michal Kubík. Řadoví gardisté by s výcvikem v terénu měli začít v rámci dalších tří měsíců.

„Cílem je v prvních dvou letech vystavět poloprofesionální, byť i menší organizaci schopnou rychlé, přesné a důkladné reakce,“ dodává velitel gardistů.

Zástupci ministerstev vnitra a obrany však informace o tom, že se do gardy hlásí bývalí vojáci a policisté, nemají. Tvrzení Kubíka nepovažují za hodnověrné.

Bublan: Nikdo s nimi nepočítá

Vznik Národní gardy už v minulosti vyvolal ostré protesty židovských a romských organizací a hlasité odsudky některých politiků. Ti v prvních týdnech po říjnovém založení sboru částečně tápali, jaké stanovisko mají zaujmout.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) 8. listopadu nejprve prohlásil, že garda nemá neonacistický charakter. Když ale přítomný prezident Václav Klaus podotkl, že „žádné národní gardy do demokratické země našeho typu nepatří“, Topolánek se rychle opravil: „To jsem měl říct sám,“ dodal.

Bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD) sklidil kritiku, když se začátkem ledna v Poslanecké sněmovně sešel se zmocněncem Národní gardy a předákem Národní strany Pavlem Sedláčkem. „Pro mě to byla informativní schůzka, abych si potvrdil správnost svých očekávání, a ta se opravdu potvrdila,“ říká dnes Bublan.

„Nejde o nějakou pomoc při povodních, ale snahu se zviditelnit podobně jako kdysi příslušníci NSDAP,“ podotýká exministr. Také jeho nástupce v čele resortu vnitra Ivan Langer (ODS) prohlásil, že policie bude aktivity sboru monitorovat a v případě nezákonností proti ní zasáhne.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám