Hlavní obsah

Divoká zvěř už má cenovky a policie může trestat pytláky podle tabulky

Právo, Josef Koukal

Tři tisíce devět set korun, taková je pro policii cena upytlačeného zajíce. Srnec má cenu necelých 14 a jelen téměř 30 tisíc. Od příštího týdne se začnou policisté řídit tabulkou, která stanoví, kdy se pytlák dopouští přestupku a kdy už trestného činu. Hranice byla stanovena na pět tisíc korun.

Článek

Sazebník minimálních cen zvěře policie připravila ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. V pondělí ji jako závazný pokyn podepsal ředitel kriminální policie Jan Noga a příští týden ji bude mít k dispozici každý policista.

Jak ale vyplývá z nového předpisu, pytlák se do takového limitu „vejde“ pouze v případě, že se spokojí maximálně s jedním ušákem nebo koroptví. Už dva kusy drobné polní či lesní zvěře totiž hranici trestnosti svou cenou překročí.

Ceník neoprávněně ulovené zvěře
Druh zvěřeHodnota v Kč
Jelen29 300
Daněk26 300
Srnec13 900
Muflon31 500
Prase divoké22 900
Zajíc polní3 900
Bažant obecný3 100
Bažant královský3 900
Krocan divoký5 600
Králík divoký4 800

Hodnota zvěře se totiž nestanovuje podle ceny masa v obchodě, kde lze celého zajíce koupit i za pět set korun. „Cena uloveného kusu se vypočítává jako náklady na dovoz stejně hodnotného kusu na dané území,“ vysvětlil Ondřej Veselý z tiskového odboru ministerstva zemědělství. A to ve smyslu chovné a trofejní hodnoty. „Do nákladů patří i karanténní mezistanice a protistresová opatření,“ dodal Veselý.

Jelen i za čtvrt miliónu

Že v policejní metodice jde o orientační a hlavně minimální ceny, dosvědčují samotní myslivci, kteří o zvěř pečují.

„Stokilový jelen má v mase hodnotu 5 až 8 tisíc. Pak je tu ale hodnota chovného kusu, která je u kvalitního zvířete těžko vyčíslitelná, a nakonec hodnota trofeje,“ uvedl myslivec Patrik Bok z Vrchlabí.

„Když komerčně prodáte odstřel takového trofejního zvířete, může jít o patnáct tisíc, ale také třeba o čtvrt miliónu korun,“ podotkl Bok.

Ani upytlačený zajíc však nemusí být pro místní hospodáře úplnou banalitou. Na některých místech republiky totiž začínají být zajíci vzácní.

„I v krajích, kde se dřív hojně vyskytovali, jsou jejich početní stavy velmi nízké,“ uvedl Jan Matějka z Okresního mysliveckého spolku Trutnov. „V některých honitbách u nás v okrese se hony na zajíce vůbec nepořádají. To se pak říká, že zajíců je tak málo, že je myslivci znají jménem,“ dodal Matějka.

Podle Boka se na nízkých stavech zajíců podepsalo velkoplošné zemědělství, chemizace rostlinné výroby, silniční doprava, ale i ochrana dravých ptáků, kteří polní hlodavce loví.

Související témata:

Výběr článků

Načítám