Dívku nechali živořit v boudě. Otce a macechu obvinili z týrání

„Zahájili jsme trestní stíhání muže a ženy pro zločin týrání svěřené osoby,“ potvrdila v pátek Právu krajská policejní mluvčí Dagmar Brožová s tím, že dvojici hrozí až osm let vězení.

Podle informací Práva s dívkou zacházeli jako s méněcenným jedincem, ponižovali ji nadávkami a neposkytovali jí dostatek kvalitní stravy ani ošacení. Na jaře loňského roku se musela přestěhovat do zahradního dřevěného domku bez sociálního zázemí, vody a topení, kde žila několik měsíců v naprosté izolaci od rodiny.

Vše se provalilo loni v červnu, když živořící dívka přišla žebrat o jídlo k sousedům. „Zazvonila a řekla, že má hrozný hlad. Celá se klepala, držela se vrátek a plakala. Na sobě měla ušmudlané oblečení a zapáchala. Říkala, že od Velikonoc bydlí v chatce, kam ji macecha zavřela,“ vzpomínala sousedka, která společně s manželem upozornila sociálku.

V malém prostoru bez oken dívka spala na matraci přikrytá špinavým přehozem. Věci měla uložené ve dvou skříňkách. Při výslechu řekla, že nastěhovat se do boudy jí přikázala přítelkyně jejího otce. Z nevlastní matky prý měla velký strach, protože vůči ní byla agresivní. Do domu měla zakázáno chodit a brát si tam jídlo.

Když otec s družkou odjeli, zamkli ho, aby se nemohla dostat dovnitř. Občas jí prý macecha dala nějaké peníze, aby si koupila něco k snědku. V dřevěné boudě dívka trávila celé dny.

„Nedostávala teplé jídlo, ve škole neměla ani obědy. Nosila stále stejné oblečení, které si musela sama prát v ruce. O Vánocích nedostávala žádné dárky, nemohla být ani u štědrovečerní večeře,“ stojí ve zprávě odboru sociálně-právní ochrany dětí.

Podle třídní učitelky dívka chodila do školy tři roky ve stejném oblečení, které bylo naprosto nevyhovující. Byla tichá, ale prospěch měla výborný.

„Aktuální obraz dívky je typický pro děti vyrůstající v prostředí, kde dlouhodobě nejsou uspokojovány jejich emoční potřeby v důsledku zanedbání péče. Má vážně narušené sebevědomí a do budoucna lze předpokládat i sklon k rizikovým aktivitám, jako například experimentování s návykovými látkami,“ napsali odborníci do posudku.

Otec dívky se hájí tím, že dcera je psychicky nemocná. „Má sociální fóbii, bojí se lidí. Vymýšlí si, lhala už i v minulosti,“ tvrdil muž, kterému soud dívku svěřil do péče v roce 2013.

Pobyt dcery v „roubence“, jak pojmenoval dřevěnou boudu naproti jejich domu, vysvětluje tím, že s nimi odmítala společně jíst a sama se jich stranila. „Šla tam bydlet dobrovolně. Chtěla mít klid. Moji přítelkyni nikdy nebrala, byly mezi nimi problémy. Nezvládáme ji,“ vysvětloval muž sociálním pracovnicím.

O dceru se odmítl dál starat. „Nejsem schopen jí zajistit péči včetně psychologické pomoci v takové míře, kterou potřebuje,“ prohlásil otec.

Starosta obce podle svých slov netušil, že rodina dívku tímto způsobem utlačovala a ubližovala jí. „Jejich dům je sto let starý, bez oprav. Myslel jsem si, že jsou chudí. I moje dcera nosila dívce do školy jídlo a dávala jí i nějaké peníze. Občas jsem ji viděl, jak po škole postává u silnice. Evidentně se jí domů nechtělo. Byla taková smutná. Když jsem u ní přibrzdil autem a nabídl se, že ji svezu, nesedla si ke mně s tím, že to má zakázané,“ uzavřel starosta.

V současné době dívka pobývá v dětském domově a k otci s macechou se odmítá vrátit.