Hlavní obsah

Dívku nechali žít v boudě bez oken. O jídlo žebrala

K sousedům přišla ušmudlaná v roztrhaném oblečení a žadonila o jídlo. Byla bledá, pohublá a vystresovaná. Tvrdila, že do domu rodičů nesmí vkročit a má velký hlad. Manželé z malé vesničky na Klatovsku proto zavolali policisty, kteří společně se sociální pracovnicí zjistili, že 15letá dívka žila minimálně rok v naprosté izolaci od své rodiny.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Klatovský okresní soud začátkem června nechal školačku dočasně umístit do pěstounské péče. Policejní mluvčí Dana Ladmanová Právu potvrdila, že případ šetří kriminalisté pro podezření z týrání.

„Žádné obvinění zatím nepadlo,“ dodala Ladmanová. Podle zjištění Práva dívka žila v dřevěné boudě naproti domu rodiny.

V malém prostoru bez oken spala na matraci přikrytá špinavým přehozem. Věci měla uložené ve dvou skříňkách.

Při výslechu řekla, že do boudy ji přikázala nastěhovat přítelkyně jejího otce. Z nevlastní matky prý měla velký strach, protože na ni byla agresivní.

„Nedostávala teplé jídlo, ve škole neměla ani obědy. Nosila stále stejné oblečení, které si musela sama prát v ruce. O Vánocích nedostávala žádné dárky, nemohla být ani u štědrovečerní večeře,“ stojí ve zprávě odboru sociálně-právní ochrany dětí.

Francouzská policie obsadila firmu, kterou podezřívá z týrání seniorů v pečovatelských domech

Evropa

Podle třídní učitelky dívka chodila do školy tři roky ve stejném oblečení, které bylo naprosto nevyhovující. V dřevěné boudě dívka trávila celé dny. S rodiči nejezdila na výlety a nebrali ji ani na nákup.

Do domu měla zakázáno chodit a brát si třeba jídlo. Když otec s družkou z domu odjeli, zamkli ho, aby se nemohla dostat dovnitř.

Občas prý od macechy dostala nějaké drobné, aby si koupila něco k snědku.

„I kdybych se sebevíc snažila, vždycky proti mně bude něco mít. Pokaždé pro ni budu ta špatná. Je na mě zlá a křičí. Několikrát jsem od ní schytala pár facek do hlavy,“ svěřila se dívka sociálním pracovnicím.

Otec dívky uvedl, že dcera je psychicky nemocná. „Má sociální fóbii, bojí se lidí. Vymýšlí si, lhala už i v minulosti,“ háji se muž, kterému soud dívku svěřil do péče v roce 2013.

Tvrdí také, že je sice v jejím rodném listě uveden jako biologický otec, ale ve skutečnosti tomu tak není.

Pobyt dívky v „roubence“, jak říká dřevěné boudě naproti jejich domu, vysvětluje tím, že dcera s nimi odmítala společně jíst a sama se jich stranila.

Domácí násilí: zlehčování i chaotická pomoc

Domácí

Otec se o ni nechce starat

„Neposlouchá a nevím, jak to s ní řešit. Moji přítelkyni nikdy nebrala, byly mezi nimi problémy. Nezvládáme ji,“ vysvětloval muž.

Ten se o dceru odmítl dál starat. „Potřebuje psychologickou pomoc a veškerou péči, kterou jí nejsem schopen zajistit v takové míře, kterou potřebuje,“ řekl muž sociální pracovnici.

Starosta obce podle svých slov netušil, že rodina dívku tímto způsobem utlačovala a ubližovala jí.

„Jejich dům je sto let starý, bez oprav. Myslel jsem si, že jsou chudí, a nijak to nepitval. I moje dcera nosila dívce do školy jídlo a dávala jí i nějaké peníze. Občas jsem ji viděl, jak po škole postává u silnice. Evidentně se jí domů nechtělo. Byla taková smutná. Když jsem u ní přibrzdil autem a nabídl se, že ji svezu, nesedla si ke mně s tím, že to má zakázané,“ pokračoval starosta.

O zásahu sociálky se prý se dozvěděl z doslechu. „Nic bližšího o tom nevím. Tohle ale není úplně normální,“ uzavřel starosta.

Z posledního šetření sociálního odboru vyplývá, že dívka je v náhradní rodině spokojená a domů už se nechce vrátit. Má jen strach, zda otec pochopí, proč šla za sousedy a všechno jim řekla.

Výběr článků

Načítám